Wales

Wales duben 2007
Čekala nás velká cesta do země o které jsme nikdo moc ani teoreticky nevěděli.Jak jsme později zjistili,Wales je sice součást Velké Británie,lidé tam mluví anglicky,ale je tu dosti odlišností.Projeli jsme Wales z centrální Anglie od severu,západem k jihu a zpět.Dnes mohu říci osobně i po informaci anglických návštěvníků a turistických brožur,že Wales je nejkrásnější na severu,jižní část je již průmyslová a velice globalisovaná.Na severu je mnoho hradů,přírody,hor,dokonce i původní jazyk zachován,kterým lidé mluví,píší a v televizi má svůj kanál.Velština je řeč podivná,jak se sami angličané vyjadřují na samé „kch,kch“Při poslechu tato keltská řeč působí v televizi jako nějaká mongolština.Severní Velšané říkají,že na jihu již lidé velštině moc nerozumí,neumějí jí prý psát ani číst.
Vyrazili jsme ráno severním směrem od Oxfordu na Birmingham po dálnici a potom se stočili na západ. Po dlouhé době jsme dorazili do Walesu,což se poznalo podle stále mírnějšího provozu na silnicích,dvojjazyčného označení měst,vesnic i příkazů na silnici a krajinou malebnější a stále hornatější a klidnější.Zamířili jsme do hor k jezeru Vyrnwy,dle mapy atraktivní turistické destinaci.Mapa nelhala.Dovedl bych si představit u jezera v létě několikatýdenní dovolenou.Na jezeře je veliká kamenná přehrada z hrubě otesaných kvádrů a věžiček v gotickém stylu,jezero je veliké,břehy z větší části zalesněné,okolo stezky,odpočívadla,drobné farmy ovcí a dlouhosrstého bílého skotu.
Okolo jezera se dá projet po velmi málo navštěvované cestě do národního parku Snowdonia,hlavního a největšího národního parku severního Walesu.Holé kopce porostlé hnědými vřesovišti,zřejmě se po zimě ještě zazelenají,tiché čisté potůčky a sem tam se pasoucí ovce.Nádherný klid a atmosféra připomínající vzdáleně Krkonoše,včetně hlavní a nejvyšší hory Snowdon.Výstup na horu začíná v blízkém turistickém středisku Llanberis a cesta trvá asi 2,5 hodiny tam a stejně nazpátek.Je to asi 8 mil a jede tam i zpět také parní vláček za 11 liber zpáteční.Není to ale tak krásné,nechat se tam vytlačit ,což spousta turistů dělá.Vyjedou pod vrchol,nebo na vrchol,dají si svačinu,děti se vydovádí a jedou dolů.My jsme se vydali pěšky a stálo to za to. Na polovině cesty je horská chata,kde je možno si dát kafe,zákusek či pití.Je to soukromě obhospodařovaná chata a majitel tam zrovna dopravoval širokoplášťovým traktůrkem po kamenité stezce minerálky.No horský výstup nás docela odrovnal,takže jsme večer hledali již jen ubytování.Bylo právě před velikonocemi a britové světí svátky již od pátku,.takže 4 dni.Protože byl čtvrtek,měli jsme štěstí a sehnali v jednom irském hotýlku v Caernarvonu nocleh a snídani,jsou to hotely tzv. B&B nebo-li Bed and Breakfast,které jsou nejlevnější a minimální cena je kolem cca 30 £ za noc.Bylo to moc příjemné a potřebné.
Druhý den ráno jsme vyjeli po pobřeží dolů na jih a rozhodli jsme se navštívit nějaký velšský hrad,kterých je na severu asi 20 nebo 30.Při cestě se nám naskytl jeden z nejhezčích a nejzachovalejších hrad Harlech v městečku stejného jména.
Jakmile jsme ho uviděli opravdu nás okouzlil,vstupné bylo asi 3£, senioři a studenti asi o libru méně,jako i všude jinde při vstupu do placených památek.Hrad jsme prochodili od přízemí až po hradby,sídlilo v něm spousty krkavců a navalující se mírný mlžný opar od oceánu působil s krkavci tajemně.Po návštěvě hradu jsme se vydali po pobřeží dále na jih a protože jsme pozdě stávali a hrad nám zabral taky hezkou chvíli času,rozhodli jsme se poobědvat.Zastavili jsme v hezkém přímořském letovisku Barmouth,zaparkovali na parkovišti u nádraží a vydali se do restaurace Royal Inn na oběd.Restaurace příjemná se skleněnými temperovanými stoly s otočným středem,to abyste si mohli přihrát další chod.Objednali jsme si předkrm, hlavní jídlo a pití.Předkrm se zde podává buď formou polévky nebo např. miska či talíř smažených žampionů.Já měl polévku,zřejmě gulášovou,výbornou,ale dalo by se říci, že to byl špičkový hustý guláš,takže by to k nasycení mohlo stačit.Syn si dal opečené jehněčí kotlety a já steak s bramborem.Steak se zde dělá ve třech variantách tedy:mírně propečený,středně tedy middle a propečený.Nějak jsem pozapomněl na zasvěcující článek na internetu,kde někdo objasňoval , že pro nás středoevropany se hodí vyloženě jen ten propečený a objednal jsem si ten middle.Samozřejmě byl částečně krvavý a déle se žvýkal.Přesto kvalitní,chutný,a pocit po snědení v žaludku výborný.Mimochodem steak byl přes celý talíř asi 2 cm vysoký x 20 x20 s kostí uprostřed.K tomu muselo být pivo a 2x,protože ho nosejí maximálně na třetinky.Mimoto přinesli ještě nějakou česnekovou pomazánku s tousty,bylo to vše výborné ale celková cena za 2 osoby 39,90 £,samotný steak stál asi 16,90 £.
Vydali jsme se velmi občerstveni dále na jih a rozhodli se zajet ještě někam do hor do vnitrozemí po menších cestách poslední třídy.Byl to výjezd k nějakému jezírku, opětně úchvatný.Projíždíte mezi zíďkami,kde se pasou ovce,všude musíte po silnici neustále otvírat a zavírat pohyblivé brány na privátních prostorech.Krajina však nádherná,tichá,klidná,vřesoviště,janovec,domky či kamenné vesničky napůl opuštěné,sice kouzelné ale vyhýbaní dvou aut je možno jen na rozšířených místech,takže řidičsky velice náročné.Po absolvování vnitrozemí jsme se vydali po pobřeží dále na jih a rozhodli se ještě navštívit pobřežní stezku na útesech Pen Dinas poblíž Fishguards v národním parku Pembrokeshire Coast .Výhledy krásné,stezka kopíruje pobřeží a asi po 50 až 100 m následuje příkrý útes všude dokola,sídliště mořských ptáků.Dosti mne to vyčerpalo,hlavně ten pocit nebezpečí pádu.Stavili jsme se ještě na západním výběžku Walesu za Fishguards na tzv.
Strumble Head ,kde jsme vyčkávali u majáku na skále západu slunce jako několik dalších turistů včetně japonců.
Pak přišlo rozhodnutí zda hledat nocleh,nebo jet přes noc domů.Jelikož již byly velikonoce a hotely beznadějně obsazeny a my se cítili po výborném obědě ještě fit,rozhodli jsme se k nočnímu návratu po jižní dálnici a motorway přes Swansea , Cardiff a Bristol zpět.Vyjeli jsme tedy k domovu a ačkoli jsme jeli skoro neustále v relacích přes 100 km/hod cesta byla dlouhá.Po dojezdu k velikému mostu přes záliv u Bristolu jsme zjistili,že za most se platí mýtné pouze z Anglie do Walesu 8 £,při zpáteční cestě z Walesu se neplatí nic.Domů,tedy do našeho přechodného bydliště poblíž Oxfordu jsme dorazili asi kolem půlnoci,dali si pivo a ihned šli spát.

Z internetu

SNOWDONIA MOUNTAINS


Národní park Snowdonia je druhý největší v Británii a je současně nejvyšším horstvem na ostrovech. Jeho vrchol Mt. Snowdon se vypíná do - na místní poměry neuvěřitelných - 1085 metrů nad mořem. Nutno podotknout, že co je pro nás malým kopečkem, je tady díky viditelné blízkosti moře mohutným horským masívem. Klimatické a geologické podmínky působí tak, že zdejší jeden metr nadmořské výšky se rovná zhruba dvěma až třem metrům středoevropským. Takže rázem se z Mt. Snowdonu stane řádný alpský velikán a je to na něm i vidět. Kamenitá suťoviska a skoro žádný porost odpovídají spíše normální dvoutisícovce, než tomu, na co jsme u podobných kopců zvyklí z domova.