Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 0 | 2
Ochrana osobních údajů
© 2006 Cestujeme Evropou

Středozemí - Izrael

Autor:
Zařazeno:
Plavby
Napsáno:
23.12.19 17:34
Fotografií:
55
Přečteno:
348
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Naše sedmá plavba s MSC Lirica, trasa Venice-Bari-At sea-Heraklion-At sea-Haifa-Haifa-Limassol-Rhodes-Mykonos-At sea-Dubrovnik-Venice, termín 28.10. – 9.11.2019
V sobotu 26.10. jsme brzy ráno odjeli z domova, kolem druhé jsme dorazili do Benátek, ubytovali se a strávili zde víkend.

1. den – Benátky
V pondělí ráno jsme se probudili do mlhy, byl to tedy po slunečném víkendu docela šok. Po příjezdu do přístavu nás slečna s plácačkou MSC nasměrovala do shuttle busu k terminálu. Už v jedenáct fronta na odbavení asi na 20 minut, dostali jsme číslo 9!! a odevzdali zavazadla. Byli jsme mezi posledními, kteří prošli další kontrolou a dostali se do hlavní haly terminálu. Tam hlava na hlavě, nebylo kam si sednout, leda tak na zem. Za celou dobu čekání pouze dvě hlášení o zpoždění nalodění z důvodu špatného počasí. Naprosto nepochopitelné bylo, že MSC nenabídlo ani vodu, ke všemu cca 80% procent klientů bylo vyššího důchodového věku, i pro nás bylo složité celou dobu stát, natožpak pro tyto cestující ….. Lirica připlula krátce před jednou hodinou, bylo nám tedy jasné, že do Benátek se už nepodíváme. Lehce po druhé se začali vyloďovat první pasažéři. Naloďování nových cestujících začalo kolem třetí hodiny. Pro nás byl proces nalodění ukončen přesně v 16:47, za námi ještě fronta předlouhá. Přivítání na palubě žádné (oproti jiným plavbám), ani focení (byli jsme za to rádi). Ale nedivili jsme se, měli co dělat s odbavováním. Kajuta připravena, včetně palubních karet. V 17:00 povinný drill, měli jsme akorát tak čas si vzít vesty a jít na stanoviště. Ani po půl hodině ovšem nezačal, z personálu nikdo nic nevěděl. Nebyli jsme jediní, kdo se sebrali a prostě odešli, ostatně, odpípnuti jsme byli a nic nového bychom se nedozvěděli. Večeři jsme měli první sezení, kufry nedorazily, takže jsme šli nespolečensky v džínech. Stůl pro čtyři, restaurace pochopitelně poloprázdná, číšník i pomocník OK. Po večeři jsme šli zkontrolovat, zda nedorazila zavazadla – malý problém, jedno zavazadlo bylo k vyzvednutí na security – poprvé v historii našich plaveb neprošlo zavazadlo s cestovní žehličkou. Beru od MSC jako krok správným směrem, že neotevírají sporná zavazadla sami, jako tomu bylo v minulosti, ale pasažér ho otevře pod dohledem personálu. Žehlička nám byla zabavena s tím, že bude vrácena večer před vyloděním. Nebyli jsme v tom sami, byla jich tam odložená už pěkná hromádka…. Odnesli jsme si kufr, vybalili, převlékli se a šli si projít loď. Lirica je opravdu malá, takže to nebylo na dlouho. Objevili jsme na první pohled docela příjemný pivní bar – Lord Nelson Pub, jen velká škoda, že jeho polovina je kuřácká (v dnešní době skoro nepochopitelná věc). Cigaretový zápach byl cítit v celém baru, dokonce až na recepci, dali jsme si tam pouze jeden drink a šli jinam. Posteskla si i obsluha, že je to pro ně v tomto baru nepříjemné.

2. den – Bari
Ráno jsme si zašli na servírovanou snídani, vyloženě příjemné bylo zjištění, že i na takto malé lodi byla v restauraci bufetová část. Dopoledne jsme si prošli ještě loď, hráli karty a popíjeli. Oběd v servírované restauraci, do bufetu jsme neměli odvahu zajít, byl opravdu malinkatý, taková jídelna v menší škole. Při servírovaném obědě opět fungovala i bufetová část. Nejspíš toto bylo hlavním důvodem, proč byla restaurace při snídaních a obědech plná k prasknutí, naopak při večeřích zela prázdnotou….. Připlutí do Bari kolem druhé hodiny. Naše klasika – ignorovali jsme nabízený shuttle bus za 10 Eur a neprohloupili jsme. Cesta od lodi do „civilizace“ trvala cca 10 minut, přístav je prakticky ve městě. Bari je příjemné městečko, spousta úzkých uliček, prošli jsme se kolem: museo Nicolaino, Basilica + socha San Nicola, katedrála San Sabio ….. Vzhledem k „osekání“ času jsme měli na Bari jen 3-4 hodiny, ale stačilo to. Po návratu na loď večeře, divadlo a bar.

3. den – DNM
Opět servírovaná snídaně, ani tento den jsme nijak nespěchali, nebylo kam. Celý den lenošení na lodi, zkusili jsme fitko – neúspěšně. Úspěšní jsme byli na palubě, na této plavbě nebyl problém s volnými lehátky, vždy bylo volno. Servírovaný oběd, toulání se po palubě, vyhřívání se na sluníčku, hraní karet, popíjení, tak vypadalo odpoledne. Večeře, divadlo, bar Atmosphere.

4. den – Heraklion
Ráno servírovaná snídaně, poté odchod z lodi. Přístav je kousek od centra, pěšky po dobře značené trase nemůžete zabloudit. Prošli jsme si centrum města (jen okrajově: Agios Titos Church, Morosini Lions Fountain, Basilica de Sant Marc) pokochali se na starém trhu (něco i nakoupili), pokračovali na cikánský trh. Neskutečně krásná a čerstvá zelenina, ryby atp. Nechyběly ani stánky s oblečením, hluční prodavači…. Vrátili jsme se na loď, dali rychlý oběd a šli zpět do města – tentokrát Grave Monument of Kazantzakis (odtud je moc hezký výhled na město) a samozřejmě jsme nevynechali historickou pevnost Koules. Po návratu chvíle na kajutě, bar, večeře, divadlo a opět zakončeno barem, přesně v tomto pořadí.

5. den – DNM
Dá se říci, že jsme kopírovali první den na moři.

6. den – Haifa
Ráno jsme si přivstali a šli hned na šestou na snídani. Nemuseli jsme tak spěchat, fronta na vylodění se vinula po celé palubě č. 5. Více než hodinu jsme proseděli na baru a čekali, až opadne na snesitelnou míru. Při průchodem přístavním terminálem jsme se zastavili na info koutku, vzali si mapku a zjistili pár informací. Venku lehce pršelo, čekali jsme tedy chvíli pod střechou, naštěstí lehký deštík brzy přestal a my mohli vyrazit do města. Přístav je ve městě, stačí přejít most, který ho s městem spojuje. Haifa ještě spala, v klidu jsme se vydali k Bahajským zahradám. Je to chození na hezkých pár hodin, jsou nádherné. Neuvěřitelný kontrast s „vnějším světem“ – špinavé ulice, nepořádek, nelad … Zahrady jsou skvěle udržované, každé stéblo trávy snad stejně dlouhé, nikde ani smítko, suchý list…. Neuvěřitelné, musí to dát strašné práce s údržbou. U každého vstupu do zahrad je bezpečnostní kontrola. Některé části jsou volně přístupné, třikrát denně je možná prohlídka s průvodcem – vstup z ulice Yefe nof. Prohlídka začíná v nejvýše položené části zahrad a postupuje směrem dolů, východ na ulici Abbas. Nejspodnější část zahrad s nádhernou fontánou je opět volně přístupná, ulice Hagefen, na kterou navazuje menší pěší promenáda s obchůdky a hlavně restauracemi atp. Projití zahrad nám zabralo většinu dne, stihli jsme pak už jen trochu prochodit okolní uličky a nasát atmosféru města. Obecně je Izrael dražší země, ale doporučuji zhřešit a vyzkoušet místní baklavu, objevili jsme prodejnu s vlastní výrobou, nedaleko přístavu …. Po návratu na loď mj. odpočinek na baru, večeře (open sitting), divadlo, káva a zakončení opět posezením v oblíbeném baru Beverly Hills.

7. den – Haifa
Měli jsme v plánu vyrazit do Jeruzaléma, takže jsme si opět přivstali, snídaně na šestou a po sedmé jsme již opouštěli loď. Tentokrát bez problémů, na lodi bylo znatelně méně pasažérů, někteří zůstali přes noc mimo loď. Původně jsme plánovali koupit jízdenky v sobotu po skončení šabatu (nádraží bylo doopravdy zavřené po celou dobu), ale na základě infa na terminálu jsme je zakoupili až v den cesty. Nádraží je cca 5 minut od přístavu, je s ním vlastně spojené mostem. Na pokladně příjemná paní, okamžitě nám nabídla nejlevnější variantu (Rav Kav Card, celodenní jízdenka Haifa – Jeruzalém včetně místní dopravy v obou městech vyšla na 60 ILS + 5 ILS poplatek za vystavení karty/os). Vlak do Jeruzaléma z Haify jezdí každou půlhodinu, přijel načas a byl tedy narvaný (ostatně, začínal jim pracovní týden, nebylo se čemu divit). Pro nás trochu nezvyklé, ale všude spousta mladých lidí v uniformách a se sapíkama…. No, to je ta povinná vojenská služba, navíc i pro dívky…. Nebezpečně jsme se necítili. Skvělé informace na nádraží ohledně příjezdů a odjezdů vlaků. Cesta nám trvala cca 2 hodiny, s jedním přestupem na zastávce na letišti (nedalo se to splést, vlaky byly na nástupišti naproti sobě). Odtud už jen jedna předlouhá zastávka přímo do Jeruzaléma. Konečná vlaku je tedy doopravdy hluboko, na povrch vedly několikery eskalátory, byla to pořádná hloubka…. Po výstupu nás čekalo rušné, čisté a pulzující město. Po Jeruzalémě jezdí jedna tramvajová linka (příznačně nese č. 1). Trefili jsme se, zvolili správný směr a vystoupili u Starého města. Vstoupili jsme Jaffskou bránou a prochodili co se dalo, nevynechali procházku po hradbách (bylo dobře vidět Město Davidovo), Zeď nářků… Bohužel jsme se nedostali do Skalního dómu, pro nevěřící byl vymezen pouze krátký, pevně daný čas pro vstup. Dojmy ze Starého města: těsno. Spousta obchůdků prakticky se vším, neskutečný nepořádek (detailně to bylo vidět z hradeb). Kolem druhé jsme se vydali zpět městem k nádraží, ochutnali košer falafel a shawarmu, prošli si prakticky celou ulici Yafo od Starého města až k nádraží, včetně přilehlých uliček. Objevili jsme i místní nádhernou tržnici, kde bylo možno zakoupit převážně potraviny, byla to pastva pro oči…. Cesta zpět opět bez problémů, tentokrát vlak prázdný, zaplnil se až v Tel Avivu. Příjezd na loď kolem sedmé večer, opět open sitting, divadlo, bar a odplutí. Byli jsme docela unaveni, hodil by se DNM….

8. den – Limassol
Ráno připlutí kolem osmé hodiny, šli jsme na sedmou na snídani, byl krátký čas kotvení. Ignorovali jsme shuttle bus MSC a vydali se pěšky do města. Z přístavu je to tedy kus, odhadem 4 km, nijak zajímavá cesta. Spíš jsme se chtěli projít. Jinak při návratu jsme zjistili, že funguje i přístavní free shutte bus. Došli jsme ke středověkému hradu a absolvovali prohlídku. Spousta zajímavých artefaktů. Poté jsme pokračovali do centra města, prošli si hlavní ulici s obchůdky a pokračovali na promenádu podél moře. Bylo krásně, teplo, docela jsme si to užili. Zpátky opět pěšky do přístavu, vzali jsme to kolem Ayia Napa katedrály. Vyplutí kolem třetí hodiny. Odpoledne jsme tak nějak vegetili, večer už opět stejný systém servírovaných večeří.

9. den – Rhodos
Tento den bylo připlutí kolem deváté hodiny, nebylo kam spěchat, v klidu jsme se nasnídali a kolem desáté vyrazili do města. Vešli jsme do starého města, prošli uličky a pokračovali k Fort of St. Nicholas (všude spousta koček), dále Nea Agora, došli jsme k akváriu, pokračovali podél pobřeží a nakonec doputovali do Acropolis of Rhodes. Poté jsme se vydali zpět k přístavu, šli na chvíli na loď a později odpoledne ještě na chvilku zašli do města. Všude byl už prakticky klid, vše pouklízené, pozavírané, turisté pouze z lodi. Nebylo to ani na koupání, moře už dost studené. Večerní průběh jako obvykle.

10. den – Mykonos
Připlutí kolem osmé hodiny ráno, s vyloďováním jsme nijak nespěchali, zdálo se nám, že na Mykonos máme dost času. Vzali jsme si s sebou lístky na shuttle boat (7 Eur/os.) a vyšli z lodi. Shuttle boat byl prakticky vedle Lirici, byli jsme rozhodnuti využít, nevypadalo to, že se dá do města dostat jinak. Bohužel (možná bohudík) jsme byli asi čtvrtí, kteří se do shuttle boatu nedostali a manžel si všiml, že cca 30 metrů dále je soukromá loďka, poskytující dopravu do města – jedna cesta za 2 Eur. Využili jsme tedy tuto možnost a zakoupili 3 jednosměrné lístky s informací, že zpáteční lze koupit rovnou nebo při cestě zpět. Přeplavba do Mykonosu trvala asi 10 minut. Nádherné městečko …. Prošli jsme ho skrz naskrz, spousta útulných, bílo modrých uliček, jako z katalogu cestovek. A … všude kočky. I zde už bylo vidět, že sezóna skončila, mimo klientů z Lirici tu nikdo jiný nebyl. Asi po 4-5 hodinách jsme se vydali zpět na loď, doprava zpět nás nestála nic…. Stihli jsme ještě servírovaný oběd a pak už jen lenošení na lodi. Večerní program beze změny, tzn. servírovaná večeře, divadlo (pokaždé jsme stíhali první představení), káva při hře pianisty a nakonec jeden z oblíbených barů.

11. den – DNM
No, není co psát. Jen snad UŽ ZASE ….. Jeden den DNM na plavbě je fajn, ale cokoliv víc je pro nás noční můra (pokud tedy nejsme vyloženě uchození = min. 25 km/den, ale věkem to bude klesat…) ….. Navíc moře trochu neklidné, má drahá polovička začala mít problém, ale nebyl sám, v průběhu dopoledne se různě po lodi na všech možných dostupných místech začaly objevovat modré sáčky pro rychlé použití…. Já nevím, za mě se loď příjemně houpala, žádný diskomfort jsem nepociťovala. Ale ne všichni pasažéři byli stejného mínění….. Na dopoledne jsme měli zakoupenou exkurzi po lodi, rádi jsme po ní „sáhli“, jinak bychom se snad unudili. Cena 26 Euro se nám nezdála přemrštěná. Začínalo se v divadle (tady tedy bylo opravdu cítit, jak se loď houpe), prošli jsme si zákulisím, vyzkoušeli, jaké to je stát na jevišti, pak jsme přešli na paluby, které jsou určeny pro personál a sklady. Hodnotím pozitivně, spousta zajímavých informací. Oběd a vlastně i celé odpoledne pouze s dcerou, byl to spíš takový holčičí den, manžel celý čas vyjma dopolední exkurze a večeře strávil na kajutě.

12. den - Dubrovník
Připluli jsme kolem sedmé, poměrně rychle se vylodili, koupili lístky (cca 10 HRK) na bus do města (zastávka těsně u přístavu), opět jsme nevyužili shuttle bus MSC za 14 Eur. V Dubrovníku jsme už několikrát byli, tak jsme si jen prošli známá místa. Po ránu lehce pršelo, ale rychle to přešlo. Cestu zpět jsme zvolili pěšky, je vážně moc pěkné jít podél moře, cestou je několik hezkých vyhlídek. A pěší trasa z města do přístavu trvá asi 40 minut volnou chůzí, takže příjemná procházka. Vyplutí bylo v jednu hodinu, takže na Dubrovník mnoho času nebylo, ale nevadilo nám to. Odpoledne jsme měli čas v klidu zabalit a průběžně se už loučit s oblíbenými číšníky a barmany. Kabinový stevard nám ani nezamkl lednici, tak jsme nemuseli žádat, aby ji nechal odemčenou (v Chorvatsku se prostě musí koupit Paški sir). Pak poslední večeře a posezení v baru.

13. den – Benátky
Ráno jako obvykle v den vylodění trochu hektické, ale v pohodě jsme zvládali. Připlutí do Benátek kolem půl jedenácté (původní čas měl být v devět – změněný na půl desátou). Čas jsme trávili na baru, nikde jinde nešlo pohodlně trávit čekání na vylodění. Vylodili jsme se kolem poledního (díkybohu za auto na parkovišti, mít koupený let nebo bus tak nevím – dost klientů bylo viditelně nervózní). Cesta z přístavu k parkovišti už v pohodě a rychlá.

Závěr: Lirica je opravdu malá loď, jeden nemusí mít strach, že by se tu ztratil. Poměrně málo vyžití, aktivit, přeplněné fitness, ne až tak velký výběr v bufetové restauraci (pro nás nedůležité) …. Na druhou stranu to vyváží vstřícný personál (ostatně jako všude), který si jednoho už druhý den pamatuje. Například v barech jsme si prakticky už od třetího dne nemuseli ani objednávat a servírky/číšníci věděli, co budeme chtít.
Trasa: no, nenadchla nás. A to jsme zrovna od této očekávali, konkrétně topka měla být Haifa a Izrael obecně. Snad se na tom podepsala i ta délka plavby, 12 dní je na nás vážně moc. S lehkou nadsázkou mohu říct, že devátý den bych s radostí pomáhala kabinovému stevardovi. Za top destinace na této plavbě beru: Benátky (komu se ale nelíbí, že), kupodivu Bari, Mykonos a Jeruzalém.
Níže kopie rychlého hodnocení (v diskuzi zapadne), které jsem zvládla po plavbě
Loď – příjemně překvapila. Malá, útulná, docela dost opotřebované zařízení, ale čisto. Malé prostory pro shopy, prostorné bary, nikdy nebyl problém si sednout a dát si drink, ani na palubě nebylo nikdy narváno (ani DNM) a vždy bylo možné najít volná lehátka.
Kajuta – Při web-check in jsem zažádala o oddělené postele a bylo to fajn, volný prostor uprostřed kajuty byl rozhodně lepší než úzké uličky po bocích. Ani moc nevadilo, že kajuta byla maličká. Fén v koupelně, určitě lepší než na ostatních lodích, kde je v šuplíku ve stole. Chyběl trezor, ale přežili jsme to, doklady se nám neztratily.
Restaurace – příjemně nás překvapilo, že i na této malé lodi zavedli při snídaních a obědech kombinovaný systém – bufet + možnost výběru servírovaného jídla. Oproti plavbě např. na Musice, Magnifice a Opeře bylo tedy i v době snídaně a oběda v restauraci plno. Při večeřích byla restaurace celou dobu plavby plná tak ze ¾, hodně lidí na servírované večeře nepřišlo ani jednou.
Bufet – byli jsme tam jednou. Opravdu maličký, jako dlaň, většinu času přeplněný. Stejný výběr byl i na bufetu v servírovaných restauracích. Otevřen byl s menšími přestávkami od 7:00 do cca 21:00, pak do půlnoci fungovala pizza. V pozdním odpoledni byl v provozu gril (hot dog, burgry, hranolky) a stanoviště s těstovinami. Nevyužili jsme.
Spa – v rámci benefitu jsme zašli. Byli jsme tam sami a upřímně, kdybychom za to měli platit, tak bychom byli rozladěni – finská sauna vcelku OK, parní na teplotu 45 st.
Gym – bez šance využít, leda čekat ve frontě, až se něco uvolní. Po tuto plavbu se tento prostor změnil v rehabilitační zařízení, a to doslova. Nebyl tam nikdo pod 60, spíš lidé vyššího věku a vážně rehabilitovali, to nebylo cvičení ani posilování. Po několika marných pokusech jsme již nezkoušeli.
Personál – jako vždy milí, příjemní lidé
Divadlo – máme pocit, že je plavbu od plavby horší, stíhali jsme první představení hned po večeři, a zaujalo nás tak dvakrát. Je pravda, že jeviště bylo maličké, umělci se tam sotva vešli.
Zpěváci v barech – tak tentokrát to byla skoro katastrofa, ucházející byl pouze pianista v kávovém baru a občas jsme zvládli zpěvačky v baru Atmosphere, i když měly neměnný repertoár, po týdnu by je mohl někdo průměrně schopný suplovat.
A teď pár zajímavostí:
Víte, že:
MSC platí zaměstnance o něco lépe než AIDA?
MSC má obecně starší klientelu, než AIDA, která je v oblibě u mladších lidí vyžadujících zábavu?
MSC je striktní vůči zaměstnancům oproti AIDA? Např. si s vámi nesmí dát drink na baru ani ve svém volnu, pokud vás potkají venku, smí vás pozdravit, ale nesmí s vámi jít? U AIDA povoleno v osobním volnu vše …. (a my se kolikrát divili, že obsluha odmítla nabízenou skleničku, teď už víme proč)
Zaměstnanci mají kontrakt s MSC na cca 7-9 měsíců, ovšem ne na konkrétní loď a kdykoliv je mohou přesunout jinam, dle potřeby?
Zaměstnanci MSC nemají day off? Není výjimka, že mají směnu i 14 hodin a pak 3-4 hodiny pauzu a jedou znovu….. O pauze mohou dělat co chtějí – jít ven, spát ….
Na každé lodi je obchod pouze pro zaměstnance, aby si mohli koupit základní potřeby?
V zázemí mají vlastní jídelnu.
Prádelna je v provozu 24/7, dvousměnný provoz, po 12 hodinové směně hodina pauza na jídlo? Zaměstnanci si perou osobní oblečení ve svém volnu, na cca 700 lidí k dispozici 4 pračky a 1 žehlicí prkno se žehličkou?
Voda, která teče z kohoutků a je používána ke splachování WC je získána z moře (samozřejmě je odsolena). Používá se i k mytí zeleniny a ovoce, nádobí ….. Loď má vlastní čističku, vodu z umyvadel a sprch čistí a vrací zpět do moře, odpad z toalet se vypouští do kanalizace v přístavu?
Na Lirice je 35 kuchařů? Tedy jestli jsme se nepřeslechli, zdá se mi to strašně málo… Ale ta kuchyň byla malá, takže možná ano….
Divadelní ansámbl – vybírá agentura, schvaluje MSC. Mají kontrakt jako ostatní zaměstnanci. Zkoušejí až po druhém večerním vystoupení, nikdy ne přes den. O kostýmy se starají sami, perou je, udržují a opravují, sami se i líčí. Program je identický pro celou flotilu MSC, mají 7 představení, pokud je delší plavba, najímají externisty nebo se divadlo vynechává. Najímaný umělec pouze na jeden večer se odpoledne nalodí, odvede představení a druhý den ráno opouští loď (např. stínohra rukama).
Na každé plavbě je jeden domovský přístav, v našem případě Benátky, kde se naskladňují veškeré potraviny a nápoje. Např. banány se berou ve třech stádiích zralosti, aby vydržely po celou plavbu. Samozřejmě, pokud se něco zkazí nebo dojde, naskladní se i mimo domovský přístav. MSC si „hlídá“ i složení cestujících, např. když je velké množství Němců, naskladní se více piva než obvykle. Při plavbách po Karibiku je to o tvrdém alkoholu, největší „pijáci“ jsou prý Brazilci, bary bývají otevřeny po celou noc, personál tyto plavby moc nemá rád, mají minimum odpočinku. Soft nápoje se berou v Evropě od Pepsi, v Karibiku pouze od Coca-Coly a v SAE obojí.
Průměrný věk pasažéra naší plavby byl 65 let?
Původní nápojové balíčky fungovaly, na každém stolku byla informace o nových i původních balíčcích.

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (2)
24.12.19 19:06 Blankapb
Perfektní.Blanka
23.12.19 18:29 Fiš
Suvko klobouk dolu nad tvymi poznámkami. Bude to chtít přečíst opakovaně a myslím, ze nerozhodnutym muže s rozhodnutím pomoci. Na Haifu a Liricu jsem byla hodně zvědavá. Díky:-)
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
PXbNM
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝Suvka˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy5
Místa8
Diskuze0
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací