Po páte v Tunisku

Když už jste někde popáté a na stejných místech po čtvrté,zdá se vám,že můžete prohlásit „znám to jako své boty“.V tu chvíli je zajímavá každoroční konfrontace poměrů u nás,kde si myslím že mohu prohlásit to samé a v africké zemi s odlišnou kulturou.Vidíte jak se země vyvíjí v určitém směru sice se zpožděním ale podobně a v jiném směru podle svých tradic a zvyklostí,které se zcela liší od těch středoevropských.Něco okoukáte,něco pochytíte z rozhovorů v cizí řeči,něco si sem tam propojíte a dáte dohromady ale nejlepší je,když si promluvíte ještě o všem s intelektuálem středních vrstev,který u nás studoval vysokou a za manželku má češku.Nahlédnete lépe pod pokličku a věci se zdají zřetelnější.Avšak dost filosofie,přejděme k tomu co oči vidí a uši slyší. Dovolená začíná,před námi týden slunce,pohody,koupání a také možná trochu dobrodružství.Lidé se těší,děti dovádějí,fronta na odbavení zavazadel se zkracuje,u pultu vám váhu zavazadel celé rodiny sdruží,takže se nemusíte obávat případné nadváhy.Čártrový let odlétá na čas.Odlétáme brzy ráno,před námi je celý den,naše letecká společnost nás neošidí,tak jako to dělají některé nízkonákladové lety a dostanete teplé jídlo i když let trvá jen dvě a čtvrt hodiny. Ubytování je hned naproti letišti,takže přeprava do hotelu je dílem pár minut. Všechno dobře vychází,hotel je sice starší ale klidný,apartmá s výhledem na moře,zdá se,že si není na co stěžovat.Známí nám dokonce zajistili auto z půjčovny,abychom si to opravdu užíli.A tak to vypadá,že jediný problém tak jako vždy bude jen ten,že personál mluví hlavně arabsky nebo francouzsky a my většinou německy nebo anglicky,no ale oni většinou něco v té angličtině znají také,tak se člověk nakonec nějak domluví.Dostavíme se plni nadšení na snídani,no ale co to,jsme tam sami a asi po půl hodině se ještě dostaví asi dva italské páry.Obsluha nepospíchá,chybí sem tam příbory nebo naběračky o vše si musíte opakovaně říkat,snídaně není nic moc,smažená vaječina,nějaké lečo,bagety,salát z rajčat a ještě nějaká orientálně upravená zelenina,kafe, přeslazený džus,vejce na tvrdo,později jeden druh salámu,něco jako u nás tzv.výrobní dietní a jeden druh sýra.Na tento druh sýra si dělají nárok místní vrabci,kteří přilétají do haly a vesele ho ozobávají.Vyháním je, ale oklikou se později vracejí.Obsluze vrabci nevadí.Naučím se poznat který sýr je na okraji ozobaný a vybírám si většinou sýr z prostředka.Později zjišťujeme,že tato snídaně se opakuje s tvrdou pravidelností.Dozvídáme se,že je ramadán a skončí prý asi za tři dni. Pak prý to bude lepší.Domníváme se,že začínáme chápat sled věcí.Jelikož všichni drží přes den půst,mají hlad a žízeň,jsou podráždění a líní a moc se nesnaží.Jídla a obsluha jsou tedy na velmi nízké úrovni.Po třech dnech se situace opravdu mění,jídla přibývá,ale také lidí,ale neočekávaně samí arabové, většina starších žen a i některých dětí má tradiční muslimské zahalení.Jsme překvapeni,později koncem týdne se situace trochu vyrovnává,přijíždí skupina turistů z Itálie.Přesto jsme zde mi evropané v menšině.Druh a složení jídla a také způsob stolování tomu odpovídá.Většinou přicházíme brzy,takže se najíme u čistého stolu,dvakrát jsem se však zpozdil k obědu a pro nepořádek a znečištěné ubrusy si nemám kam sednout.Pozoruji tedy takovou ortodoxní arabskou rodinu.Zjišťuji,že nepořádek není jen doménou dětí.Stará zahalená babizna má před sebou vrchovatý talíř kari rýže s kousky skopového,hrabe se v talíři rukama a vyhrabuje rýži na ubrus jako krtek při čemž vyhledává chutnější sousta.Děti rozhazujou zeleninové saláty a kečup,do něčeho kousnou a odhodí to když jim to nechutná.Výsledek je ten,že po obědě obsluha sebere ubrus za čtyři rohy i se svinstvem,odnese a prostře ubrus nový,situace se může opakovat.Zřejmě jsou na podobný způsob zvyklí.Říkáme si,ti tunisané udělali za těch pár let od revoluce spíše krok zpět ? Když jsem tuto situaci za pár dní nastínil česky mluvícímu tuniskému intelektuálovi s omluvou, že toho bych se od tunisanů nenadál,vysvětlil mi situaci z jeho pohledu. Okamžitě zareagoval,že všichni ti arabové v hotelu nejsou tunisané ale lybijské a alžírské rodiny,které si zde zajišťují dovolenou na úrovni.Jelikož pracuje v turistických a hotelových službách má zřejmě přehled.Říká,že poslední dobou po revoluci skupují díleři celé skupiny pokojů a apartmánů v hotelech a prodávají to se slevou v Alžíru nebo Lybii.Hotel prý prodává pobyt za 140 TDN na den,skoupí-li však celé ubytování hotelu klient jako celek,dávají slevu na den za cca 80 TND na den.Díleří skoupí pobyty,vydělají, prodají dráž a přesto se kupujícím vyplatí nakoupit.Funguje to tak,že rodiny z Lybie nebo Alžíru zajistí pobyt pro sebe a své příbuzné pracující ve Francii.Ti první přijedou auty ti druzí přiletí a setkají se v hotelech.Jelikož každý arab má někoho z rodiny většinou ve Francii za lepším výdělkem,funguje to dobře.Hranice jsou mezi arabskými státy otevřené asi tak jako u nás v evropské unii,možná ne úplně,ale každopádně mohou volně cestovat přes hranice.Při budování demokracie, kterou tento svět nezná,vzniká spíše chaos.Mísí se zde jiné národní celky možná i s primitivními skupinami odněkud z pouště,čert ví.Zkrátka toto stolování mne neuchvátilo a zavzpomínal jsem s nostalgií na staré zlaté postkoloniální časy před revolucí,kdy vedle mne pojídali decentně rodiny důchodců z Francie či Německa.V našem hotelu nebyli rusové, ve vedlejších ano.Ale moje zkušenost s Rusy z minulého roku nebyla o mnoho optimističtější,ti sice stolovat umějí,ale dětem žádné zábrany nekladou.Zkrátka rozvoj v tomto směru mne nenadchnul, známý mne ujistil,že v dohledné době se to asi moc nezlepší,spíše ještě zhorší. Potvrdil mi,že od nás i z Evropy přilétá stále méně turistů.Exim prý létal do Tunisu před pár lety celý rok,dnes létají letadla z Čech jen v sezoně. Chcete-li přijet mimo sezonu,musíte složitě přes Vídeň nebo třeba Paříž. Zanechme stolování a přesuňme se k plážím.No zde se asi moc nezměnilo, některý hotel si pláží hledí a uklízí je po ránu,některý hotel na to moc nedbá. Stačí se projít po pláži. Osazenstvo se ale mění,všude arabové nebo rusové.Jak už bylo kdesi kdysi řečeno,některé arabky jsou ortodoxní a koupají se buď v koupacích celotělových oblecích,některé starší ženy přímo v nějakých hábitech jak v moři tak v bazénu.Byl jsem svědkem jak po týdnu museli celý bazén po lybijcích a alžířanech vypustit a vyčistit.No koupání a povalování se na pěkné mělké pláži je určitě příjemné.Může se také ovšem stát,což se stalo i nám,že první dva dny byly perfektní,další dny se moře od Evropy rozbouřilo,byl vítr a velké vlny skoro celý týden a přinášel jen traviny a nepořádek odněkud zdaleka.Předposlední den se moře zklidnilo a když jsme do něj vlezli bylo plné medůz,bílých s modrofialovým okrajem,dle atlasu se česky nazývají „kořenoústky plicnaté“,nevím kdo takový záhadný název vymyslel.Medůzy sice krásně vypadají ale štípají jako mravenci nebo kopřivy,což po několika hodinách přestane svědit.Místní je loví,napichují na klacky a vyhazují na břeh.V takovém případě vám zbývá jen koupání v bazénu.Ve vedlejších hotelech,kde byla spíše ruská a trochu tuniská klientela bylo koupání v bazénech docela příjemné.Byly to nové hotely s několika bazény. Co se týče dopravy na tuniských silnicích,již jsem se zmiňoval v předchozích cestopisech. Hlavní silnice,dálnice a silnice první třídy jsou v celkem velmi dobrém stavu,pozor si musí člověk pouze dát při průjezdu centry městeček a vesnic,kde mohou jet proti vám vpravo i vlevo,mopedy a motorky i napříč,lidé přecházejí jak se dá.Zapomeňte na evropské předpisy, když se přizpůsobíte místnímu koloritu,celkem to jde.Přednost má ten kdo je odvážnější. Navštívil jsem El Jem,ze Skanes přibližně 70 km,Mahdii přes vesnice asi 46 a ZOO Friguia v Enfidě asi 75 km.Cestování v autě s klimatizací je celkem příjemné a bez problémů.Benzin stojí asi 1,50TDN za litr.Většinou mají u pumpy variantu jako v Rusku, řeknete za kolik dinárů to chcete,obsluha to nastaví a samo vám to načerpá.Mají na stojanu knoflíky s údajem 5,10,15,20 TDN a podobně. Zkusil jsem omylem i dálnici,je placená a nestojí moc,asi 20 nebo 30 km mě vyšlo na 1,50 TND. Co se týče pokojů a uklízení,asi jde o to na koho narazíte.Nám měnili ručníky každý den a uklízeli a vytírali pokoje také,někdy jsme je museli až mírnit.Takže pokoje byly čisté, nevyskytoval se ani žádný hmyz a jelikož jsme byli ve třetím patře ani komáři a mouchy. Na opálení se uprostřed léta můžete spolehnout,stačí se projít po pláži kilometr tam a zpět.Jak jsem si všiml,mnoho lidí už tady používá krémy nejen dvacítky ale většinou třicítky a jdou rovnou do hněda. Nazpět se letělo opět bez problémů.Roznesli jídlo,měla to být nějaká svíčková s těstovinami a masem,asi opravdu byla,vonělo to pěkně,jak jsem si později všiml.Já měl z celého letadla smůlu,svíčková se mi vypařila a maso připeklo, měl jsem odchlípnutý alobal na víčku a zřejmě se to připeklo.Měl jsem takový hlad,že než jsem si všiml,že to má být jinak už jsem to nemohl reklamovat, protože jsem měl polovinu v sobě,což mě sice rozladilo ale ne na dlouho.Dobře jsme přistáli a vážili jsme si příjemných teplot a mírného deštíku,který nám přišel naproti.Před tím byly v Čechách stejné teploty jako v Tunisu,měly jen tu nevýhodu,že nebyly ochlazované větříkem od moře.

(Fotodokumentaci k cestopisu naleznete ve fotogalerii)