Lužice/Spreewald

Tak ani nevím, zda to, co zde hodlám popsat, je něco jako cestopis či jen pouhý popis několikadenního výletu. Nicméně se to dá určitě nazvat jako návod na kratší, spíše takovou "nízkonákladovou" dovolenou bez spoluúčasti jakékoliv cestovky. Bohužel nemohu "cestopis" doplnit fotkami, měl jsem jen analogovou kameru a z ní jsou fotky mimořádně nekvalitní, tak pro obrazovou část raději vypisuji vztažné stránky z webu. Myslím, že ač je Spreewald oblast nedaleko od našich hranic, Češi ji málo navštěvují. Leží v oblasti Lužice (Lausitz), (viz např. www.spreewald-unterkuenfte.de) , kde řeka Spréva tvoří mnohakilometrovou síť vodních kanálů. Jde o část Německa, osídlenou slovanským národem Lužických Srbů. Oblast, jíž jsme navštívili, je zcela rovinatá, ideální pro cykloturistiku a vodní turistiku a leží západně od města Cottbus.
Na výlet jsme vyjeli s přáteli ve čtyřech autem směrem k frýdlantskému výběžku a po trase přes Zgorzelec (nájezd na dálnici) - hraniční přechod Gorlitz - po několika km sjezd směr Niesky (neškodí návštěva jezera) - Bad Muskau (zámecký park, lázně, historická úzkorozchodná romantická lesní železnice - detaily viz www.badmuskau.de) - Dobern - nájezd na dálnici A15(E36) směr západ - z ní sjedete asi po 25 km ve Vetschau a poté již po místních, ale kvalitních komunikacích až do Leipe v srdci Spreewaldu. Z Vetschau do Leipe jsme napoprvé trochu kufrovali - určitě je detailní mapa výhodou a alespoň základní německá slovíčka taky, přesto jsme asi 3x narazili na slepou silničku, končící někde u kanálu, odkud dál přes můstky vede jen stezka a most pro cyklisty. Vyplatí se jet pomaleji, protože nezřídka potkáte i čtyřicetičlenný peloton německých důchodců na kolech, které někam dovezou autobusy i s koly a oni si pak užívají pomalou romantickou jízdu rovinatou krajinou na kolech. Ubytováváme se na velmi pěkném místě v soukromém rekreačním domku ve vesničce Leipe - předem jsme si zde zajistili na 3 noci vcelku levné noclehy, takže domek máme celý pro sebe. Děláme kratší procházku po vesnici a ještě odpoledne vyjíždíme autem do východiska vodních výletů po ramenech Sprévy - nedalekého města Lubbenau, kde právě probíhaly okurkářské a ostrostřelecké slavnosti s mnoha krámky a typickou německou pouťovou atmosférou.
Druhý den dopoledne se jedeme autem podívat na funkční větrný mlýn (jak vystřižený z holandského pobřeží) do městečka Straupitz a po obědě jedeme opět do Lubbenau, odkud ani ne 2 km pěšky pokračujeme do vesničky Lehde, křižovatky vodních kanálů. Lehde je i jakýmsi skanzenem staré vesnické architektury této oblasti. Zde je i ideální místo pro sledování projíždějících nazdobených alegorických lodí, kterých tu je možná víc než padesát. Na slavnostech, které se zde pravidelně konají právě začátkem července jsou tisíce lidí, v Lubbenau je i fantastická jarmarková atmosféra, hrají zde jazzové kapely, dechovky, flašinetářské soubory, zpívají pěvecké sbory i moderní kapely, z lodí po celé trase jízdy do Lehde a zpět do davu přihlížejících hází rozveselené a mnohdy alkoholem lehce zmožené lodní osazenstvo okurky i typické malé lahvičky s koňakem, všude se prodává pivo, klobásy a různé kulinářské speciality. Po průjezdu alegorických lodí po kanálech se z Lehde vracíme zpět do Lubbenau a v podvečer i do Leipe.
Další den si za 5 Euro půjčujeme kola a jedeme znovu do Lubbenau, odkud i my absolvujeme nejkratší, celkem dvojhodinovou romantickou trasu lodí do Lehde, kde je přestávka na pivo a kávu, možnost návštěvy muzea a poté se lodí vracíme zpět do Lubbenau. Trasa je lemována krásnými, stylově upravenými zahradami a staršími i novějšími staveními, takže by si takovou romantickou vyjížďku na lodích, poháněných lidskou silou prostřednictvím bidla, neměl nechat nikdo ujít. Ti, kteří zde vlastní rekreační objekty, se k nim vlastně jinak nedostanou než také právě lodí - tu používají třeba i pošťáci, kteří házejí dopisy přímo z kanálů do poštovních schránek na břehu. Na břehu je řada "občerstvovacích hospůdek", které vám dodají objednané pití či jídlo přímo na loď. Po návratu jedeme z Lubbenau krásnou alejí zpět do Leipe, kde si vaříme oběd. Odpoledne jedeme znovu na kolech po cyklostezce až do Burgu. Cyklostezky mají většinou asfaltový povrch a vedou okolím kanálů. Jsou kvalitně značené. Dobře značené jsou i vodní trasy, ale zde je nutné mít mapu, protože na spoustě odbočujících kanálů není problém zabloudit. Technickou zajímavostí kanálů je i řada zdymadel, která si ovládají včetně otvírání a zavírání vrat či přepouštění vody sami vodáci, tedy jakási samoobsluha. Na kole jsme ten den najeli na svůj věk dost kilometrů, tak je nárok večer na nějaké pivko či vínko a příjemné posezení na verandě.
Poslední, tedy 4.den výletu již jen balíme a stejnou cestou se vracíme Čech.
Ve zkratce jsem popsal jeden z našich krátkých výletů po Německu. Nebyl jediný, takže možná se ještě časem o některých zmíním.