Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 1 | 3
Ochrana osobních údajů
© 2006 Cestujeme Evropou

Costa Brava Calella

Autor:
Zařazeno:
Španělsko
Napsáno:
19.03.08 11:49
Fotografií:
4
Přečteno:
4186
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 08:00
21 °C
Jasno
SZ, 4.1 m/s
Fiesta
Abychom si prodloužili léto, rozhodli jsme se v druhé polovině září opět vyrazit do Španělska. Před tím jsme dvakrát byli v Sant Pol de Mar, v malém penzionku, kde nám to moc vyhovovalo. Ale loni ho žádná cestovka nenabízela, tak jsme se rozhodli pro Calellu, město hned vedle. Naše dcera s dvouletou vnučkou a její kamarádka s ročním chlapečkem se toho chytily, a že s dětmi poletí za námi. Sehnaly hotel pro všechny, ale letenky až na neděli večer. Takže my jsme jeli v pátek autobusem s tím, že holky s dětmi přiletí v neděli večer do Barcelony a přijedou vlakem. První komplikace byla hned v Plzni, protože nám cestovka napsala, že budeme nastupovat v Plzni, ale řidiči dala dispozice, že nás má naložit v Rokycanech. Po několika telefonátech se to vyřešilo a jeli jsme. V sobotu ráno jsme dorazili na místo, ubytovali jsme se a začali se zajímat, jak jezdí vlaky. Zjistili jsme, že poslední vlak z Barcelony odjíždí necelou hodinu po přistání letadla, a kdyby letadlo mělo zpoždění, zůstanou tam někde holky s dětmi do rána. Tak jsme vymysleli, že si půjčíme auto a pojedeme pro ně. Šli jsme hledat autopůjčovnu a když jsme ji konečně našli, byla v sobotu odpoledne zavřená a na dveřích telefon na objednávky on-line. Zkonstatovali jsme, že s naší španělštinou to nevyřídíme, tak hurá do hotelu na recepci. Tam žádný problém, věděli, že děvčata přiletí za námi, cestovka vše perfektně zařídila, objednali nám auto i s dětskými sedačkami na neděli odpoledne, takže vše OK.
V neděli dopoledne jsme vyrazili na pláž, užívali si moře a sluníčka a najednou se ozvala střelba. Vyděšeně jsme se rozhlíželi kolem, střelba neustávala, manžel prohlásil, že to jsou granáty. V tu ránu se nám začali hlavou honit teroristi, na kopci kousek od pláže byl vidět dým, někteří lidé utíkali, jiní zůstávali v klidu ležet. Pak to přestalo, ale sbalili jsme se a šli raděj do hotelu. Pak nám přivezli auto a vyrazili jsme do Barcelony. Jeli jsme přes Sant Pol, tak jsme se zastavili podívat se, co je s tím naším penzionkem. Byl krásně opravený, a když jsme k němu došli, zjistili jsme, že je z něj exkluzivní domov důchodců. Tiše jsme tam těm dědečkům a babičkám záviděli, protože naše děti nás těžko odloží do domova až ve Španělsku. A tam by se nám moc líbilo.
Do Barcelony jsme dojeli v pohodě, letiště jsme našli, terminál kam měly holky přiletět taky, tak jsme začali řešit, jak to vyvedeme dál, kdo bude čekat na letadlo a kdo pojede zpátky vlakem. My jsme byli tři, ještě s námi byla naše přítelkyně, holky s dětmi čtyři a auto pětimístné.
Nakonec zůstal manžel a my s kámoškou jsme vyrazily na metro. To mělo jezdit každou půlhodinu, pak přestoupit na vlak a do Calelly. Sedíme, čekáme na metro a to nejelo a nejelo. Z reproduktoru se každou chvíli ozvalo atencion, atencion, to jediné jsme rozuměly, a pak něco ve španělštině a katalánštině. Lidi se zvedali, chytali taxíky, pak se zase vraceli a my vůbec nevěděli, která bije. To trvalo hodinu a půl, pak konečně metro přijelo. Později jsme se dověděli, že hrála FC Barcelona, a to že jsou vždycky zmatky. Dojely jsme na nádraží, po menším hledání nastoupily i do správného vlaku a konečně jsme si oddechly.
Ne na dlouho. Když vlak vjížděl do Calelly, ozvala se zase ta střelba jako ráno. Krve by se v nás nedořezal, byly jsme strachy bez sebe. Vlak začal zastavovat, lidi vystupovali, tak jsme nakonec vystoupily také. A pak jsme zjistily, co to je. Ohňostroj !!!! Byla tam nějaká fiesta, a zřejmě dopoledne, když to připravovali, tak jim něco bouchlo. Zapadly jsme s kámoškou do nejbližší restaurace, koply do sebe každá dva paňáky a pak jsme se teprve vydaly do hotelu.
Tam jsme se chystaly na baru pokračovat, protože po takovém dnu jsme si to přece
zasloužily !!! Jenže to už přijel manžel s dětmi, tak jsme je ubytovali vedle nás na pokoj, dali děti spát a pokračovali jsme všichni fernetem z vlastních zásob. Do rána jsme měli o čem povídat. A že jsme se nasmáli !!!
Ještě se nám povedlo naletět dívkám s červenými karafiáty. Delegátka nás na ně upozorňovala, že chodí po hotelích , žebrají a kradou. My je potkali na ulici, chtěly nějaké drobné, a než nám došlo, o co jde a utekli jsme jim, tak se jim stejně povedlo vybrat nám z peněženek několik desítek eur. Ještě že jsme tam moc neměli.
Zbytek dovolené proběhl v klidu a pohodě, s dětičkami jsme si to moc užívali, matkám se to také líbilo a prý si to letos zopakujeme. Proč ne, ale přece jen bych to brala bez těch prvních 24 hodin a bez těch zlodějek s karafiáty. Jenže pak by to zas asi byla nuda.






© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (1)
20.03.08 12:49 KaCaTB
Po precteni obou Vasich cestopisu, vidim, ze se na cestach rozhodne nenudite! :-)
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
eHxPG
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝Misa1˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy5
Diskuze1
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací