Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 0 | 6
Ochrana osobních údajů
© 2006 Cestujeme Evropou

Sicílie - Catanie

Autor:
Zařazeno:
Sicílie
Napsáno:
05.12.06 09:17
Fotografií:
40
Přečteno:
9338
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
SICÍLIE 2006

Letos jsme se vydali na Sicílii a protože jsme plni zážitků z cestování, tak jsem se rozhodla napsat tento cestopis a podělit se o ně s vámi.

Již na začátku roku 2006 jsme začali plánovat dovolenou. Tentokrát jsme chtěli udělat změnu a najít jinou destinaci než Chorvatsko, kde jsme byli loni i předloni. Dlouho jsme hledali na internetu, obcházeli cestovky a studovali prospekty a časopisy. Až jsme narazili v časopise cestovní kanceláře Polycastrum Viaggi na Sicílii. Oblast Catanie, kemp Vilaggio Europeo s bungalovy přímo na písečné pláži s výhledem na Etnu nás uchvátila. Ihned jsme se rozhodli, že tam jedeme a ještě na začátku února jsme byli zaplatit zálohu.
Pak už nezbývalo než čekat a těšit se. A samozřejmě plánovat. Studovali jsme internet, abychom se o Itálii dozvěděli co nejvíce. Nikdy předtím jsme tam nebyli, nikdy nás nelákala. Největším zdrojem informací byl samozřejmě tento web a jeho diskuzní forum.
Konečně nastal den D. Vyjíždíme ve dvou autech. V jednom naše rodinka s dvěmi dětmi 10 a 6 let, v druhém sami rodiče.


Cesta:

Vyrážíme z Ústí nad Labem o půlnoci ze středy na čtvrtek směrem Praha, Plzeň, Rozvadov. Bohužel je právě začátek července a v ČR již platí bodový systém, proto se přes Prahu ploužíme "50" místy dokonce i "30". Konečně jsme z Prahy venku a jedeme přímo na Rozvadov. Silnice dobrá, provoz mírně zhuštěný, kamiony začínají přibývat. Ve 3.00 hod ráno jsme na hranicích, kde ukazujeme jen z okénka auta pasy a už jsme v Německu. Míříme na Mnichov a hraniční přechod Kufstein. Cesta přes Německo v pohodě. Provoz mírně zhuštěný, hlavně kamiony, ale jede se plynule a rychle. Žádné kolony. Užíváme si neomezenou rychlost a cesta skvěle ubýhá. Vyjímečně omezení rychlostí max. na "130" nebo "120", což je paráda.
V 7.00hod ráno překonáváme hranice do Rakouska, což poznáme pouze podle toho, že je zde cedule Österreich. Žádní celníci, žádné ukazování dokladů. Rakouskou známku jsme si koupili již v ČR v Čedoku za 224,- Kč, takže o starost méně. Jelikož jsme se dočetli, že je zde nejlevnější benzín ze všech států, po který pojedeme, tak jsme dotankovali plnou nádrž. (1,21 euro/litr Natural 95). Provoz ovšem začíná krutě houstnout a opět hlavně kamiony. Cesta ale naštěstí ubíhá stále plynule, ale přibývají omezení rychlostí na "100", ale i třeba "80" až "60". Ale žádné kolony.
V 9.20 hod, těsně před hranicemi s Itálií, v Brenneru platíme 8euro mýto. Hranice opět přejíždíme tak, že nic neukazujeme a najednou cedule Italia. Hned si na mýtnici vyzvedneme cedulku a už si to míříme na jih. Italové mají o dost užší pruhy silnic než my, takže chvíli trvá než si zvykneme. Já, jakožto spolujezdec, se kochám krajinou a Alpami a samozřejmě fotím co se dá. Kamiony zhoustly tak, že pravý jízdní pruh je jich plný a osobní auta jedou v levém. Jede se rychle, min."140", a míjíme jeden kamion za druhým, ale žádný z nich nejede pomalu.
V 13.40hod jsme za Bolognou, kde si dáváme menší spánek. Dotankováváme benzín a ceny už jsou tedy někde úplně jinde. Natural 95, v Itálii Super Senza Plombo se pohybuje v rozmezí 1,38 - 1,45euro/litr. Z Bologne vyrážíme odpočatí, ale to ještě netušíme, co nás čeká. Až do Říma je dálnice klikatá, samá zatáčka, tunel a most a hlavně samý kamion. Jede se skoro celou cestu mírně do kopce a min. rychlost je "130". Příšerná cesta a příšerný zážitek. Všude kolem vás kamiony a ty jejich uzounký silnice olemované svodidly, a vy máte pocit, že vás musí zákonitě kamion natlačit na svodidla. Konečně dorážíme v 18.55hod do Říma. Za Římem naštěstí ubyla většina kamionů, takže se jelo o něco lépe. Všude vidíte spousty Italů, ale cizince opravdu jen výjimečně. A to spíše Němci a sem tam Belgičané. Češi jsme byli jediný po celé cestě, zde dole pod Bolognou. V 20.15hod přijíždíme do Neapole, kde platíme mýtné 1,40euro za průjezd okolo Neapole.
Již doma jsme si naplánovali, že v Pompejích přespíme v kempu Spartacus, který jsme našli na internetu.
Do Pompejí dojíždíme v 21.30hod po úzkých silničkách plných aut a mopedů. V kempu se domluváme v pohodě anglicky, manžel i německy. Akorát obsluha v restauraci tu krutě vázne, protože právě probíhá v televizi fotbalový zápas z Mistrovství světa. Večeři jsme tak raději vzdali a využili vlastních zásob. Vysprchovat a do hajan. Za jednu noc v kempu platíme 6euro dospělá osoba, 2,50euro dítě do 12-ti let, 3euro auto a 3euro stan.



V pátek ráno vyrážíme z Pompejí směr Salerno, kde opět platíme mýto 1,40euro a najíždíme na dálnici do Villa S. Giovanni. Ovšem, zde jsme narazili. Na mapě je sice nakreslená dálnice, ale už nikde nepíšou, že je teprve ve výstavbě, takže nás to svede do jednoho pruhu, kde je povolená "80", ale když narazíte na kamion, jedete taky místy i "40". Takže cesta se velmi zdrží a hlavně znaví. Konečně po dlouhých kilometrech takové jízdy je dálnice zase celá, ale dosti se klikatí a je to samá zatáčka.
Ve 14.25h konečně dorážíme do Villa S. Giovanni, kde platíme mýtné (podle lístku, který jsme si vyzvedli v Brenneru) 49,50euro. Trajekt jsme našli ihned. Kupujeme si zpáteční lístek, celkem 40euro za 1 auto(počítají se auta, ne osoby v autě). Trajekt už na nás čeká. Na trajektu jsme si příjemně odpočinuli, fouká zde vítr a není vedro. Za 25 min už se vyloďujeme v Messině a míříme na dálnici do Catanie. Messina je příšerné město, všude bordel a špína. Zažíváme zde první dopravní chaos. Auta všude, z jednoho jízdního pruhu si Italové dělají rázem 4 a více. Všude mopedy, kteří jezdí v klidu i na červenou.
Za Messinou najíždíme konečně na dálnici, kde si opět vyzvedáváme lístek na mýtnici. Z přírody podél dálnic jsme unešení. Svodidla lemují rozkvetlé oleandry a vzrostlé palmy. Do Catanie dorážíme v 16.00hod a platíme 3? mýtné. V Catanii opět houstne doprava. Všude mopedy, všichni troubí, aby si udělali místo a uvolnili cestu. Na kruhovém objezdu je místo dvou pruhů asi tak 6 aut vedle sebe a různě strkají svoje čumáky jeden před druhého. Divím se, že máme auto celé. Konečně nalézáme tu správnou ulici a náš kemp, kam dorážíme v 16.30hod.

Ještě menší dodatek k cestě. Od středu Itálie pozorujeme, že dopravní značky nikoho nezajímají.
I když je v Itálii povolená rychlost na dálnicích "130", všichni jedou rychleji. A nějaké omezení rychlosti třeba na "100" nebo "80" nikoho nezajímá a všichni jedou stále svých nejméně "140". Rychle se přizpůsobujeme a začíná nám tento styl jízdy vyhovovat.


Pobyt:

V kempu se v pohodě domlouváme s majitelem anglicky.
Kemp je plný nádherné zeleně, samá palma, obrovské kaktusy, oleandry a vzrostlé obrovské eukalypty. Připadáme si jako v botanické zahradě.
Náš bungalov má dvě samostatné místnosti, v jedné je dvojlůžko, v druhé dvě samostatná lůžka pro děti. Vlastní malou, ale hezkou koupelnu a kuchyňku s lednicí.Skvělá velká terasa je zastíněná tak, že umožňuje naprosté soukromí a klid. A přímo z dlažby na terase vyrůstá obrovský eukalypt, který dává příjemný stín.
Ani ne 10m od bungalovu je nádherná písčitá pláž posetá vzrostlými palmami a palmovými slunečníky, s výhledem na tyčící se Etnu. Lehátka na pláži jsou k dispozici zdarma.
Moře je teplé jako kafe, průzračné, plné mušlí. Na pláži každý den klid. Hustota lidí se mírně zvětšuje vždy kolem těch 9.30hod do 12.00hod. Ale nikdy to není hlava na hlavě, jak známe z Chorvatska. Prázdná lehátka jsou k dispozici i v tuto dobu. Pak všichni hromadně zmizí, tak pokud chceme být na pláži úplně sami, a to doslova, byla to ta nejlepší doba. A díky překrásným slaměným slunečníkům je na pláži krásný stín, kam se můžeme schovat.
Počasí máme příjemné, tak akorát na koupání. Žádné velké pařáky. Teplota vzduchu kolem 29st. a moře 27.st.
Jak jsme později zjistili, všichni se z pláže chodí hromadně naobědvat právě kolem těch 12.30h, protože něco jako pozdní obědy, na které jsme tady u nás zvyklí, tam neexistuje!!!!! Po 13.hod se prostě nenajíte a to nikde!!!! Až zase kolem 20.té hodiny.
V kempu v restauraci jsme platili za oběd pro 4 lidi 20euro, což byla super cena, ale bohužel jste se museli jít najíst max. do 13.hod. Jakmile přijdete do restaurace nebo jakéhokoliv baru či pizzérie odpoledne, všichni na vás koukají jak na exoty a ukazují na hodinky, že v tuto dobu prostě nemáte šanci se najíst. Jedině jejich Autogrillech na benzínkách. Tam si můžete dát kafe, sladké pečivo, bagety či co vás napadne, dokonce si i nakoupit v samoobsluze. Při cestování je to dobrá věc. Bohužel, ale bagety zde stojí od 2,50euro výš, takže ve 4 lidech je to cena jako za oběd v kempu. A při cestě domů přes celou Itálii se to dosti prodraží. Ale jsou vynikající.


První výlet, do Carrefouru, jsme naplánovali už v ČR. Na internetu jsme si našli nejbližší Carrefour v našem okolí a dohodli jsme se, že se tam vyjedeme podívat. Nakoupíme si zásoby pití, nějaké dobrůtky a okoukneme co tam mají. Samozřejmě, že ve vedru se nám jet nechtělo, tak jsme vyrazili z kempu asi v 17.hod odpoledne do Belpassa. Což je asi 25km od Catanie po bezplatné dálnici. Obrovský komplex Etnapolis, ve kterém se nachází mimo jiné i Carrefour, je hned vedle dálnice, krásně označen, takže žádné bloudění. Ukazatele vás navedou přímo do podzemních garáží a zde nastává totální chaos. Bohužel pro nás, nebyli jsme sami, koho napadlo jet do Carrefouru až k večeru. Takže tu byla snad celá Sicílie. Tolik aut pohromadě jsem snad v životě neviděla. Takže jsme jezdili po podzemních garážích, od jednoho úseku k druhému a všude totálně plno. Už jsme to chtěli vzdát, když nás napadlo jet prostě nakonec a tam bylo najednou spousta místa. Takže jsme konečně zaparkovali, vzali si košíček (za 1euro nebo i naší 5,-Kč) a vyrazili. Ceny nás nijak nepřekvapili. Pití tak od 0,49euro třeba za 2-litrový ledový čaj, vynikající. Zachutnalo nám hrozně i jejich Chinoto - vypadá to jako cola, ale je to hořký jako tonic. Moc dobrý, ale rychle se to přepije.Nakoupili jsme si domů těstoviny krásných a zvláštních tvarů, které se u nás nevidí, tak od 0,79euro do 1,49euro za 500g atd., atd. V cukrárně jsme si dali zmrzlinku 1,50euro za porci. Vynikající a obrovská porce.
(v kempu ale bohužel 2,50euro a rozhodně nebyla tak dobrá).

Další výlet se konal na Etnu. To jsme si nemohli nechat ujít, vidět ji z blízka. To už byla cesta horší, protože jsme museli přes ty jejich malá městečka, kde vázne značení a hlavně je tam totální chaos v dopravě. Všichni si jezdí jak chtějí, na červenou, na zelenou, jak kdo zrovna chce, uzounké uličky tak na jedno auto. Ale jak jsme pravili ? všechny cesty vedou na Etnu, a tak bez jediného vracení se nebo bloudění jsme stále stoupali k vrcholu Etny. Všude kolem vidíte černou vystydlou lávu, v tom se staví rodinné domky a hotely. Až na vrchol vás to samozřejmě nepustí. Dojedete na parkoviště a dál máte 3 možnosti?..1. jet lanovkou až na vrchol, což je 24euro za osobu, za 2. můžete jet mikrobusem, což je 14euro za osobu, nebo jít pěšky s průvodcem což je za 7euro za osobu.
Jelikož ale nahoře hodně fouká a je opravdu zima a my se samozřejmě patřičně neoblékli, naše cesta zde skončila. Když jsme poprvé vystoupili z auta, tak jsme se až lekli, jaká je zima, my jsme si samozřejmě vyrazili od moře v sandálkách bez ponožek, tílko a kraťasy. Načež hned po vystoupení z auta na nás jeden z průvodců ukazoval, abychom si vzali bundy, které jsme samozřejmě neměli. A tak jsme si koupili nějaké upomínkové předměty z lávových kamenů, děti si nasbíraly kousky lávy, udělali jsme fotky, občerstvili se a vydali se na cestu zpět. Trošku jsme bloudili po místních vesničkách. Všude jezdí fůra aut a mopedů. Zastavíte-li na křižovatce a 5 sekund přemýšlíte, kudy vlastně jet, už na vás všichni troubí, že zdržujete dopravu. Cestou jsme se rozhodli, že si ještě zajedeme do Carrefouru, protože to bylo kousek odtud. Bylo kolem 11.hod dopoledne a v Carrefouru naprostý klídek. Pár aut v garážích a pár lidí. Obrovský rozdíl oproti předchozí návštěvě.


Cesta domů:

Zpátky do Čech vyrážíme v pátek dopoledne a jedeme stejnou cestou jako na jih. Jen vynecháváme spaní v kempu a jedeme non-stop, pouze s přestávkami na spaní. Hustota provozu je v dolní části Itálie o něco menší než když jsme jeli na jih. Hlavně není tolik kamionů. Samozřejmě, že v Kalábrii opět jedeme po dálnici místy "60", místy i "40".
Nad Salernem až k Římu vidíme v protisměru obrovské stojící kolony osobních aut mířících na jih. Je pátek podvečer a litujeme ty chudáky. V sobotu kolem poledního už míříme z Modeny do Brenneru, kde je pro změnu kolona osobních aut v našem směru. Je s podivem, že největší hustota aut je s italskou SPZ. Nechápeme, proč zrovna Italů je zde tolik. Tak se suneme v koloně místy "60", místy stojíme na místě, pak se to zase rozjede na "130" a zase "60" a tak všelijak, až najednou nad Brixenem zjišťujeme, že je po koloně. Italové zmizeli a jsou zde převážně Němci, Belgičané a pár Holanďanů. Sem tam nalézáme české auto. V klidu a pohodě přejíždíme hranice do Rakouska, stejně i do Německa. V německém Bavorsku zastavujeme na delší odpočinek. Sjíždíme z dálnice na odlehlejší benzínku s parkovištěm a nádherným velkým Mac Donaldem vsazeným do překrásné přírody. Rodiče si lehli na trávník, kde se již mimo jiné ve stínu pod stromy povalovali další německé rodinky. Nám se spát nechtělo a tak jsme se vydali na procházku po bavorském venkově. Asi po dvou hodinách vyrážíme směr Čechy. Až na německo-českých hranicích vytahujeme pasy a jsme konečně v ČR. Po ježdění po Itálii je pro nás bodový systém v Čechách šok, na který jsme si dosud nezvykli ?(a to zejména kvůli absenci tolerance mírného překročení rychlosti).
Po opětovném útrpném ploužení se Prahou rychlostí "50" a místy i "30" konečně najíždíme na D8 a za chvíli jsme doma na severu.


Celkové dojmy:
Celkové dojmy z dovolené na Sicílii???
Sicílie je nádherný ostrov s překrásnou přírodou. Pastva pro oči.
Ubytování bylo suprové, stejně tak moře i počasí. Jízda po sicilských městech je skvělé dobrodružství a zážitek. To jinde neuvidíte.
Prostě skvělá dovolená, bohužel, ale vykoupená příšernou cestou. Neberu ceny za dálnici, to je všude, s tím se prostě počítá. Ale dálnice místy nedodělané, což strašně prodlouží už tak dlouhou cestu na jih. Všude hromady a hromady kamionů, čímž se cesta stává i dosti nebezpečnou.
Ale určitě jsme tam nebyli naposledy a rozhodně pojedeme opět autem.

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (2)
18.04.13 18:12 dea
Ahojky, tak jsem tu. Mám nápad jak vše vykoumat? Mám nějakou připomínku. Máte vzkaz? Sem s tím! Koukněte na hustou inzerci s diskuzí na www.bazar-top.cz  vím, že vás vytáčí číst pořád dokola ty stejné problémy, ale nedá se nic dělat.
02.06.07 05:20 micák
Moc se líbí Váš cestopis.Jezdím na dovolenou do Kalábrie i na Sicílii. a je to tam přesně, jak popisujete.Popis i foto - jednička.Díky za všechny!
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
R5hVK
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝Kiki˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy1
Galerie1
Diskuze1
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací