Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Foto galerie
Video galerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Uživatel nepřihlášen.
OnLine: 0 | 4
Přihlášení
Invia - first minute
© 2006 Cestujeme Evropou
webmasterrecko.name

Istanbul

Autor:
Zařazeno:
Turecko
Napsáno:
22.02.08 22:28
Fotografií:
0
Návštěv:
4834
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Istanbul – křižovatka kultur.

Již dávno jsem měl zájem o návštěvu některých evropských velkoměst,věnovat jim trochu času a poznat jejich vyhlášené památky a atmosféru.Istanbul je jedním z nich.
Istanbul,historické město na Bosporu,je rozdělen na část evropskou,historickou a část asijskou,spíše novodobou,působící jako pokračující sídliště rozrůstajícího se velkoměsta.
Dnes je v modě,že různé cestovky pořádají krátkodobé zájezdy do velkých světových měst,vybrali jsme si tedy Istanbul.Má to však několik nevýhod.Jedna z nich je,že zájezd na pár dní stojí tolik co nějaký jiný k moři na celý týden,kupuje-li se na poslední chvíli.Za druhé se většinou pravidelně (dle ověřených informací těch ,kteří to již absolvovali) zkracuje zájezd krátký na ještě kratší z důvodů přesunu charterových letů nízkonákladových společností a ve smlouvě cestovek je s tím již počítáno,takže není možno reklamovat časové změny v den příletu ani v den odletu.
Tím se takový čtyřdenní zájezd smrskne na 2 a půl dne.Dají se však zajistit předem slevy při dohodě přímo s cestovní kanceláří zájezd provozující,které činí 1000 až 1500 kč na osobu.Toto se vám však nepovede,zajišťujete-li si zájezd přes zprostředkovatelskou cestovku z druhé ruky,která nemá k disposici katalog a příslušné informace,jako se to stalo nám.Nebudu to dále rozvádět,služby s cestovkou IˇM traveling byly na úrovni a přestože krátce,myslím,že to stálo za to.
Poznali jsme vlastním přičiněním hodně a docela to stačilo vzhledem k přelidnění panujícím v takovém městě jako je Istanbul.
Měli jsme vycestovat ráno ve 4.00,vyjeli jsme v 17,00 odpoledne.Do Istanbulu to trvá přes Maďarsko,Rumunsko a Černé moře zhruba 2 hodiny.Čas se posune o hodinu kupředu,takže po přistání,transitu do hotelu a ubytování bylo 21 hodin večer.
Stačilo nám to k tomu abychom se prošli po okolí,mimochodem v ulicích je po setmění neskutečný bordel,tedy nepořádek,protože jak jsme byli informování,všichni vymetou vše z obchodů i domů na ulici a nechají to svému osudu.Přijíždí potom po ránu najmutí lidé s dvojkoláky,nakládají to do pytlů na ně a odváží někam za město,mimo to jezdí ještě počišťovače a na hlavních tazích různé úklidové čety,takže když se ráno otevřou obchody je jakýs-takýs pořádek.Navštívili jsme ještě večer kamaráda v hotelu asi o2 nebo 3 ulice dále,který zde byl s předchozím turnusem a druhý den se vracel domů,zašli jsme s ním na vychlazené pivo Efes a kebab do přilehlého kiosku,kde již byl mezi personálem znám.Pivo Efes je opravdu dobré,
připomíná chutí náš Gambrinus.Čepují ho silně vychlazené bez pěny, vrchovatě
v rovině s obrubou sklenice.Dobře se v tom horkém večeru pije,takže jsem si dal hned 2 a moji spolustolovníci rovněž.Kolega bydlel v ruském hotelu,tedy v hotelu tureckém ale zcela adaptovaném na ruskou klientelu.Mohu říci,že ruská klientela je v Istanbulu ve většině.Ženy se ihned poznají,jsou všechny bez výjímky přehnaně namalované.Všichni nakupují obrovská kvanta zboží,hlavně textilu, odnášejí to
v igelitových pytlích do hotelu na pokoje a vyrážejí znova.Kvete zde rusko-turecký obchod v míře neobvyklé.Dokonce z 10 kanálů televize,které jsou v turečtině jsou vyčleněny 2,první a desátý,které jsou v ruštině.Na prvním jede neustále obměňující se cirkusové vystoupení s rozhovory s artisty,v cirkusech jsou zkrátka rusové dobří.
Dokonce se snad dá s Turky mimo turečtinu nejlépe domluvit rusky,angličtina bude až na druhém místě a německy umí překvapivě málokdo.
Ze západních turistů jsme potkali několikrát hlavně v centru Italy a nějaké Dány. Angličané ani Němci nebyli k vidění.Byly zde však různé zahalené výpravy zřejmě z různých arabských zemí.Z východu však nejvíce japonci.
Vrátili jsme se do hotelu,zalehli jsme asi v 11 hodin večer a z otevřeného okna se ozývaly hlasy muezzinů.Přivřel-li člověk oči,připadalo to chvílemi jako vytí psů v různých toninách ale je to malebné a dotváří to kolorit a atmosféru okamžiku.
Ráno jsem se tradičně budil brzy,takže jsem vyrazil hodinu před snídaní na procházku městem,všude byl ještě klid,málo lidí,do práce spěchali jen muži,v tramvaji nebylo vidět jedinou ženu.Ženy se začaly objevovat až po sedmé hodině.V sedm byl v hotelu také připraven švédský stůl,nebo-li snídaně formou bufetu.Musím říci,že jsem si připadal jak na služební cestě v Německu,kam jsem často jezdil,protože vybavení pokojů,snídaně i veškerá organizace byla pojata v německém stylu a skoro si v ničem nezadala.Je vidět,že Turci chtějí do Evropy.Jídlo se lišilo pouze přidáním různých sladkostí,oliv a zvláštních pomazánek.
Po snídani jsme vyrazili na průzkum hlavních pamětihodností Istanbulu v centru a vzali jsme to jaksi oklikou.Vydali jsme se dolů k Marmarskému moři,což bylo nedaleko,asi 3 ulice dolů,podobně jako hlavní třída byla asi 3 ulice nahoru od hotelu.
Prošli jsme až k pobřeží,které kopíruje železnice a zároveň pobřežní třída Kenedy Caddeşi.Překonáním těchto spojnic jsme dorazili na nábřeží Marmarského moře podél kterého se táhla pěší promenáda z betonových pražců.Ačkoli zde byli jen místní a rybáři,působilo to zde poklidem,příjemnou atmosférou a svěžím vánkem od poměrně špinavého moře.Bylo to místo ke klidnému rozjímání u rybářského prutu.Tato betonová promenáda se táhne na kilometry napravo i nalevo.Směrem do centra se dojde až k pobřežní byzantské zdi,kde jsme odbočili uličkami nahoru a dostali se přímo do centra na náměstí Sultanahmed mezi dvě hlavní mešity,
modrou,tedy Sultanahmedovu a původní byzantský chrám,dnes museum Hagia Sofia.Sultan Ahmed I byl zakladatel osmanské říše a nastolil třetí působnost
města v duchu osmanském,zároveň založil modrou mešitu,vedle které má dnes i hrobku spolu se svými syny též sultány a veškerým významným příbuzenstvem odvíjejícím se od jeho rodu.Dá se říci,že náměstí Sultanahmed s okolím je takové přirozené honosné centrum Istanbulu,něco jako Václavák v Praze co se týče návštěvnosti,cizích turistů i mezinárodního ruchu.Vchod do modré mešity je zdarma a ačkoliv jsou tam fronty,jde to rychle a stojí to za to.U vstupu se zujete,boty si dáte do igelitového pytlíku a pokračujete po kobercích dovnitř.Uvnitř je zajímavá výzdoba a řešení prostoru,všichni se snaží fotit.Ženy ,mají-li více odhaleny ramena,nebo výstřihy,dostanou takový modrý plátěný přehoz.Vše se pak odloží u výstupu z mešity.Jak avizoval i průvodce,chytil se nás pěkně upravený pán s knírkem středních let a nabízel nám průvodcovské služby a vstup za 10 EUR nebo 2x za 10 YTL.
Odmítli jsme,ač se nevzdával a byl velice milý.Dobře jsme udělali,neboť jak již jsem řekl,vstup byl zdarma.Návštěvy mešity Hagia Sofia jsme se nezúčastnili,neboť fronty byly obrovské a vstupné rovněž.Nahradili jsme to návštěvou podzemní cisterny Yerebatan na druhé straně náměstí.Cisterna byla vystavena císařem Justinianem a sloužila k sběru vody pro Konstantinopol v době byzantské.Celé podzemí podpírají mohutné sloupy se všemi druhy hlavic,jak korintskými,dorskými tak ionskými.
Dorských hlavic je jen několik.Po rekonstrukci se chodí nad vodou po dřevěných chodnících a prohlídka končí až u dvou posledních sloupů podepřených hlavami medúz,jednou naležato a jednou obráceně nastojato.Tyto medúzy prý určovaly hladinu vody.Ve vodě plavou kapři různých velikostí a zřejmě se mezi sebou neustále rozmnožují.Potravu jim zajišťují turisté házením rohlíků a podobných drobností.Jsou mezi nimi i červené druhy.Vstupné je 10 YTL a prohlídka je opravdu zajímavá,
dokonce se tam konají i příležitostné koncerty na vodě.Po prohlídce jsme si došli odpočinout do hotelu po hlavní třídě,kde jsme míjeli zastávky Çemberlitaş,což je
zastávka poblíž sloupu z doby římské,který byl postaven v roce 330 před našim letopočtem.Je vytvořen z porfyru z několika válců,které časem začaly praskat a proto byly svázány obručemi,což dnes v době smogu pokračuje zřejmě dále,proto je okolo v současnosti vysoké lešení a probíhá rekonstrukce.Další zastávka je Beyazid,kde je Beyazidova mešita i náměstí a na druhé straně náměstí universita,jejíž pozemky i budovy jsou oplocené a vstup je podobně jako na tramvaj přes automaty zřejmě také na žetony.V objektu se nachází i Beyazidova věž,dnes rovněž s lešením v rekonstrukci.Další stanice Capali Çarşi nebo-li krytý bazar,který měl v neděli zavřeno.Dále už je Universita a to už jsme byli skoro doma.Po plánované siestě jsme se vydali napříč starým městem k mešitě Sulejmanově a odtud dolů k moři okolo egyptského bazaru na nábřeží Eminönü,abychom si zjistili systém a fungování trajektů.Přitom jsme se ještě zastavili v nové mešitě,tzv.Yeni Mosque.Na nábřeží funguje asi 5 přístavišť viditelně označených červeně ve směru plavby s pokladnami,
funkčními automaty na žetony a prostory k odplutí.Třetí přístaviště označené Üsküdar bylo to naše,kterým jsme chtěli provézt další den odjezd na asijskou stranu a výpravu k černému moři,což jsme druhý den ráno uskutečnili.Mezitím jsme se naučili jezdit tramvají a od té chvíle jsme ji také již využívali.To bych ale předběhl.Z přístaviště jsme se vydali po Kenedyově třídě až k paláci Topkapi a jeho zahradám.
Zabočili jsme do zahrad,tedy spíše mohutnému parku obklopujícímu palác.Park je v neděli obležen obyvateli.Na cestách je snad hustší provoz než na Václaváku.Lidé posedávají a polehávají kdekoli na trávě mimo cesty,no hrůza.Byl to můj nejhorší zážitek z Istanbulu,přelidněno nemám rád.Za těchto okolností mi byl palác Topkapi,
který je mimochodem na prohlídku minimálně na den,ukraden.Dopravili jsme se domů a po pivu a kebabu usnuli spánkem zaslouženým podloženým podvečerním lkaním a kvílením muezzinů.
Druhý den jsme navštívili Černé moře a tureckou Asii což popisuji v jiném článku.
Každý den ráno nás u otevřených oken restaurace v 7 patře hotelu očekávali mohutní racci,kteří se snažili něco ukradnout hostům z talíře a zřejmě se jim to občas povedlo,protože jsem koukal,že měli zobáky od kečupu.
Třetí a poslední půlden jsme věnovali návštěve druhé strany Istanbulu,tedy oblasti za Galatským mostem.Dopravili jsme se až na konečnou tramvají.Konečná je přístaviště Kabataş,kde tramvaj končí a vrací se po stejné trase zpět až někam do vzdálených předměstí většinou s označením Zeytinburun.
Kousek od konečné je palác Dolmabahçe,krásný výtvor arménského architekta Baliana,snaha o evropský palác a zahrady skloubené s orientem.Musím říct,že zahrady jsou krásně upravené se sochami vodotrysky květinami i vzácnými stromy,nejvíce magnóliemi.Nábřeží v mramoru oddělené tepanými mřížemi.Je to evropský zážitek v orientu.Připadáte si jako někde ve Valdštejnské zahradě nebo podobně.Před palácem musíte projít ochrankou s rentgenem jako na letišti,potom je tam hradní stráž s pravidelnou demonstrační výměnou.Vstupně je však vysoké.15 YTL selamlik,což je mužská část a 10 YTL harem,což je část ženská,fotografování 4 YTL,kamera 6 YTL.No zakoupil jsem vstupenku do haremu za 10 YTL,ale měl jsem na to již jen 20 minut,což bylo málo.Na místě stály mraky japonských turistů a čekali asi po 20ti minutových intervalech na vstup do Selamliku.U haremu nestál nikdo,ale další prohlídka byla až za půl hodiny.Musel jsem se spokojit prohlídkou parků a zahrad a spěchal zase zpět.Dojeli jsme do hotelu,zastavili jsme se ještě po cestě v Krytém bazaru,zakoupit nějaké dárky.Vyšlo nám to akorát a už jsme měli balení v hotelu a seřazení před hotelem k odjezdu na letiště.Po dvanácté jsme odjeli na letiště a ve 14,05 odstartovali směr Praha.Musím se ještě zmínit o jedné maličkosti.
Letiště v Istanbulu je několikrát větší než v Ruzyni a vybavené stejně moderně,
zřejmě již dávno dříve.Je zde ale takový fenomén,že již při vstupu do letištní haly musíte projít roentgenem a vaše zavazadla také.Po odbavení vás totéž čeká ještě jednou před nástupem do letadla.Zřejmě bezpečnostní opatření proti terorismu musí být na větší výši,jsme v orientu a zároveň v Evropě.Letěli jsme tam i nazpět tureckými aerolinkami a taková pikantnost provází podávání oběda.Na tácku pod hlavním jídlem je vždy cedulka v několika řečech i v arabštině,že žádné jídlo neobsahuje vepřové a škrtnutý obrázek prasete.Zkrátka muslimové musí být upozorněni.
(Fotografie k cestopisu jsou uveřejněny ve fotogalerii.)

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
 
Komentáře (2)
 
29.02.08 20:19 KRÁLÍČEK
Opět krásně napsané!Smekám klobouk.
23.02.08 20:51 hancaM
Pěkné čtení, i cestopis ze Šile mě zaujal, moc hezky napsané. Díky,Hanka
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
fe3eW
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
 
˝Trochy˝ a jeho/jí aktivity
 
Cestopisy35
Galerie388
Hotely7
Diskuze6
Příspěvky
 
Venus Trade and Tours