Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 0 | 2
Ochrana osobních údajů
© 2006 Cestujeme Evropou

Lanzarote

Autor:
Zařazeno:
Španělsko
Napsáno:
28.08.07 14:50
Fotografií:
40
Přečteno:
6471
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 04:00
22 °C
Skorojasno
SZ, 2.1 m/s
Lanzarote - 2007

Tak jsme si na léto 2007 objednali náš první pobyt na Kanárských ostrovech a to konkrétně na Lanzarote. Tento ostrov jsme vybrali asi právě proto, že máme rádi mírné odlišnosti a recenze na tento ostrov nás utvrzovali v tom, že by to mohla být ta správná volba. Ale vše popořádku. Začátkem chci jen zmínit, že s CK se nevyskytl vůbec žádný problém a delegátka byla dá se říci super. Odlet z Ruzyně byl naprosto načas a 3hodinnové zpoždění při cestě nazpět se také dalo skousnout. Tak a ještě jedno upozornění. Nejsem češtinář a tak prosím omluvte gramatické nesrovnalosti v tomto cestopísku.

Přílet na Lanzarote byl opravdu zajímavý. Přistávací dráha kopírující pobřeží vzbuzuje dojem, že každou chvílí to letadlo položí do vln Atlantiku. Po vtrhnutí na černočernou půdu tohoto ostrova jsme byli opravdu "šokovaní". Vedro, vítr a všude černo . Ale to bylo to za čím jsme sem jeli. Za něčím zvláštním, ale popravdě to s člověkem trochu zamává. Okamžitě jsme se jali autobusem do našeho ubytovacího podniku Club Siroco v sídle Costa Teguise. Cesta autobusem cca 20km z Arrecife (hlavní město ? letiště) kde je letiště nás opět utvrzovala v tom, že Lanzarote je ostrov na světě vyjimečný. Sutiny černého kamení, sem tam palma a kaktusy, místo anglických trávníků tam mají udržované prostory vysypané z jemného lávového písku .
Okamžitě po ubytování v Clubu Siroco, které splnilo do puntíku naše očekávání (nejsme nároční cestovatelé) jsme vyrazili poznávat jedno z největších středisek na ostrově. Bylo kolem 16té hodiny a mi byli zase dosti překvapení až zklamaní z toho, že je opravdu hodně větrno a poměrně chladno. Naštěstí to trvalo jen ještě následující den a poté již bylo opravdu velice příjemné letní počasí s teplotami kolem 30°. Jen občas se to překulilo až ke čtyřicítce a to jsme si zavzpomínali na ?super? počasí při příletu .
Z hotýlku jsme měli výhled přímo na hotel Salina, což je jeden z nej hotelů s překrásnou zelení a architektonicky opravdu vyvedený. Kolem něj jsme vyráželi na každodenní večerní procházky po Costě Teguise. Ale protože bude lepší zde popsat konkrétnější lokality než vyprávět co jsme dělali tak začnu popisem toho co jsme vše viděli. Ostrov Lanzarote popíšu ve stručnosti, protože si každý koho to zajímá najde plno informací na internetu apod.

Takže co se týče cen je Lanzarote mírně dražší než Španělsko a tudíž i než ČR. 5ti litrová voda se dá pořídit kolem 1,5E a protože voda z kohoutků není pitná tak se jí tam člověk docela natahá. Pivo v restauracích se pohybuje kolem 2,5E a z vlastní zkušenosti musím říci, že místní Kanárské pivo Dorada a i Tropical se dají pít. Jinak není problém sehnat jakékoli pivo ? na české jsem nenarazil. Se zeleninou je docela problém a je i dražší ? to bude tím, že se tam dováží. Sehnat čerstvé ovoce je fakt problém a mi jej sehnali pouze v hlavním městě Arrecife. Jinak v turistických centrech byla již vždy zabalená a moc čerstvě nevypadala. Jinak jsou tam obchody plně vybavené a není problém tam koupit cokoli od potravin až k drogerii. I v nejmenším krámečku nebyl problém platit s kartou (v našem případě Visa electron). Krámky s potravinami jsou rozesety cca po 100m a tak opravdu není problém si nakoupit. Osobně bych doporučil nákupy ve větších marketech (InterSpar, Netto, Dino) kde jsou ceny přijatelnější než ve jakýchsi smíšených zbožích. Jídlo v restauracích se dá pořídit kolem 7-8E a ve větších centrech je spíše evropského charakteru. Za místníma specialitami je třeba vyrazit do vesniček.
Co se týče autopůjčoven tak těch je tam více než čehokoli jiného a problém se zapůjčením auta mít opravdu nebudete. Auta jsou v nich veskrze nová a ceny jsou poměrně v pohodě. V případě půjčení na delší dobu se dá auto půjčit kolem 22E/den. My vyzkoušeli dvě zavedenější Cabrerra Medina (Opel Astra) a Direct Car (Seat Ibiza) a proběhlo to opravdu maňána. Jinak jak jsem psal, autopůjčoven je tam mraky a co jsem tak koukal, tak je možné sehnat i mnohem zajímavější ceny, ale zase jdou netem varování ohledně pojištění apod. Silnice jsou na ostrově v super stavu a to i do odlehlejších lokalit. Benzínek už zas tolik není, hlavně ve vnitrozemí, ale problém s natankováním mít asi nebudete. Cena naturalu se pohybuje kolem 0,8E/litr.
Mezi potravinama a autopůjčovnama se vyskytují už jen obchůdky s cetkami, elektronikou a hodinkami. Ceny hodinek (podotýkám, že originálních v obchodech a nikoli u černochů a arabů) jsou cca o 30% levnější než u nás. Stejné je to i s elektronikou. Například fotoaparát Panasonic 4Mpx se tam dá pořídit kolem 40E, což je super, ale jak to bude se zárukou ???

Počasí je opravdu pro nás středoevropany trochu divné. Kolem 12té hodiny ještě není to nej vedro. K tomu dochází až tak kolem 15-16 hodiny. V určitých lokalitách je stále větrno a jinde je to zase jak v mikrovlnce. Večer je pohodově tak kolem 18-20, takže se dá příjemně procházet a usínání není problém. Konkrétněji popíšu počasí níže u konkrétních lokalit.

Costa Teguise - toto skoro největší a prý nejhezčí středisko je opravdu největrnější ze všech turistických center a občas ten vítr opravdu leze krkem. Hlavně když si ležíte na pláži a jste obalení pískem jako řízek. Jinak středisko je to opravdu pěkné a dokonce i zelené. Nacházejí se zde 3 hlavní pláže (je jich tam vícero, ale ty nestojí moc za řeč).
Playa Los Charcos je menší plážička na severu střediska a protože díky větru opravdu není moc vhodná ke koupání je stále plná surfařů, kteří ve vlnách Atlantiku umí opravdu dovádět. Příliv a odliv se na ní vždy nepoznatelně podepíšou. Za odlivu je to kus lávového šutrového pole, které ani moc pěkně na pohled nevypadá. Nicméně k posezení na pláži a pozorování oceánu je to super místo . Poblíž tézo pláže leží apartmány Sands Brach, které jsou opravdu velice příjemné i pro mimopříchozí.
Playa las Cucharas je centrální a hlavní pláž celého města. Je na ní méně větrno a tudíž je vhodnější ke koupání. Ale i zde se budete moci kochat na odvážné surfaře (ať už windsurferi tak prknáře). Promenáda kolem tohoto místa je úchvatná na pohled a noční procházky jsou opravdu bezkonkurenční.
Asi nejlepší pláž ke koupání je Playa del Jablillo , která je jižněji k hlavnímu městu a je schována za výběžkem Punta de Tope (se sochama muže a ženy od Cesara Manriqa) a tudíž je schována před stálým větrem. Pro děti asi nejlepší pláž v Costě. Pro potápění je taky vhodná i proto že zde nejsou tak velké vlny jako na ostatních výše zmíněných plážích.
Kdybyste šli ještě jižněji tak narazíte na sídlo španělského krále, které je ale z cesty téměř nepoznatelné a na menší plážičky, které již opravdu ale nejsou nic moc. A kdybyste šli ještě dále tak narazíte na vrak lodi a asi největší fabriku na ostrově. Naštěstí není vidět skoro z žádného hotelu v centru, tak zas tolik nevadila.
Aquarium v Costě za návštěvu opravdu nestojí, ale to vím jen ze zkušeností spolucestujících (drahé a malé)
Co se týče Aquaparku tak i přes upozornění že za moc nestojí jsme jej navštívili a byli jsme velice mile překvapeni. Ale možná to bylo tím, že nemáme srovnání s parky na Mallorce a Tenerife. Nicméně nám se líbil a možností k vydovádění jak dětí tak i dospělých je zde fůra. Vstupné je 21E dospělí a 15 dítě. Nebál bych se jej dokonce doporučit. Ale vydávat se k němu pěšky je docela odvaha ? je za městem a vzdálenost je od Siroca cca 5km.
Dále stojí za návštěvu Hotel Salina, který je volně přístupný do atria, kde je opravdu jiný svět - botanický zázrak na Lanzarote.
Cosat Teguise je až na stálé větrno opravdu velice příjemné středisko a nás ničím nezklamalo.

Arrecife hlavní město, které toho opravdu moc nenabízí. Snad jen nákup zeleniny a dalších věcí. Za návštěvu stojí snad jen promenáda od Grand hotelu (nejvyšší hotel na Lanzarote) k pevnosti San Gabriel . Procházka kolem pevnosti je zajímavá už jen tím, že po molu vedoucí poměrně hluboko do oceánu je zajímavé sledovat tříštějící se vlny. Opravdu uchvacující představení síly vln . V hlavním městě snad ještě stojí za zmínku místní záliv San Gines , kde jsou zakotvené malé loďky rybářů. Na někoho to může působit také romanticky. V případě, že do Arrecife zavítáte tak doporučuji zaparkovat právě trochu níže na parkovišti blízko tohoto zálivku. Kousek dál nad hlavním velkým přístavem je ještě další malá pevnost, ve které je muzeum, ale protože jsem trochu muzeální barbar tak jsem ji vynechali. Oni to všude popisují jako pevnost, ale je to spíše takový kamenný čtvereček :-). Na koupání je tam pláž hned na začátku promenády a nebo se dá koupat blízko pevnosti Gabriel. Ale vzhledem k tomu, že je to hlavní město, tak je tam dosti vejlupků a i trochu více špíny.

Puerto del Carmen - dle mého asi nejrušnější a největší turistické středisko na Lanzarote. Není zde ani zdaleka tak větrno jako na Costě Teguise a tak je to opravdu vhodnější ke koupací dovolené. I pláže zde jsou k tomu uzpůsobené. Na můj vkus je to již dosti rušné, ale proti gustu žádný dišputát. Podél hlavní promenády se táhne hned dosti rušná silnice, což ve mně nezanechalo ten nej pocit, ale není to zase žádná D1. Celá promenáda je plná krámků ze vším všudy takže zde není problém se zbavit nadbytečných eur. Protože mne osobně trochu Carmen zklamalo, tak jsme zde navštívili pouze dvě hlavní pláže. A to v centru Playa Grande, která je naflákaná turistama jako žádná jiná pláž na Lanzarote. Nicméně koupání zde je velice příjemné , ale pro milovníky vln to moc není. Další pláží je severněji umístěná Los Pocillos, která je defakto stejná. Koupání na obou je příjemné, ale na ostrově jsou zajímavější pláže, nicméně bez takového turistického komfortu.
V Puertu del Carmen jsme navštívili místní zologickou zahradu Texas Rancho Park , který je opravdu příjemným zpestřením. Nicméně k ZOO, třeba jen v Praze to má hodně daleko. Ale nedostatek zvířat bohatě dohánějí super programem se cvičenýma papuškama, dravýma ptákama (opravdu super) a lachtaníma. Za vstupné kolem 18E to stálo a cca ½ dne zde strávíte v příjemné zeleni. To co tam předváděli s dravcem (orli, supi apod) jsem neviděl. Přelety nad hlavou kolem 10ti cm s váma opravdu cukne.

Playa Hondu (rybářskou vesničku jižně pod hlavním městem) jsme navštívili hlavně kvůli místní stejnojmenné pláži která se táhne v délce 3,5km těsně podél přistávací dráhy letiště na Lanzarote. Pro nás byl opravdu zážitek sledovat hučící letadla defakto těsně vedle nás, případně nad náma (to když zajdete až na konec). Pláž je vedená jako nevhodná pro relaxaci právě z důvodu letiště, ale nám se tam moc líbilo. Absolutně vylidněná, krásný čistý písek , vlny a čistý oceán. Zkrátka paráda. Jinak v Puerto del Carmen se dají zapůjčit cyklistické rykši za 5E a na nich si můžete klidně projet celou promenádičku podél pláže a letiště.

Playa Blanca - třetí největší turistické centrum úplně na jihu ostrova. Na mne popravdě nezanechalo moc veliký dojem. Z pláží nás zaujala (ale nijak moc jsme se nezdržovali) Playa Flamengo, která je opravdu příjemná i pro děti a zajímavý zde může být snad jen přístav ze kterého vyrážejí trajekty a výletní lodě na Fuerteventuru a místní pobřežní promenáda opět s plno krámkama. I zde je zaparkovaná jedna z mnoha žlutých ponorek pro případ žádostivých turistů, kteří chtějí poznat podmořský život. Něco jiného je samozřejmě nedaleko položený národní park kolem Playa Papagayo . Zde umístěné skalní útesy a pláže jsou opravdu super a my osobně jsme zde byli nejméně 5x za 14dní. Všude proklamovaná pláž Papagayo je opravdu pěkná, ale dle mého názoru je příjemnější ke koupání vzdálenější, jižně položená Playa Mujeres . Na Papagayo se dostanete ze severu Playa Blancy za vjezdné 3E na celý den po dosti šílené cestě. Koupání na všech zde položených plážích je to nej na Lanzarote. Bohužel díky všude reklamované pláži Papagayo je na ní i dosti lidí a proto se mi zdá lepší Mujeres či Colorada, které jsou větší a tudíž se zde ty lidi nějak lépěji rozplynou. Na Papagayo je poměrně drsný sešup dolu k pláži a i když píšou, že občerstvení zde neseženete, není to pravdou. Na jednom s vrcholků je normální restaurace, kde se dá sehnat občerstvení i pití. Zde si zkrátka užijete krásného písku, čistého oceánu a parádních vlnek. A protože je to nejjižněji tak zde nefouká, no když začne tak je to jak z fenu. Tak horký vzduch jsem nezažil. Teploměr ukazoval teplotu vzduchu 50°.

Teguise bývalé hlavní město jsme jako většina turistů navštívili hlavně kvůli místním trhům, kde seženete opravdu všechno. Od cetek až po zdařilé falzifikáty čehokoli. Nicméně ceny zde jsou kolikráte i vyšší než kdekoli v jiném normálně položeném obchůdku v některém městě. Jinak město samotné je architektonicky opravdu krásné a stojí za návštěvu i v jiný den než neděle. Je to snad jediné město, kde si užijete romantických uliček a takového klídečku. Nad městem trčí pevnost Santa Barbara , ze které je nádherný výhled na Lanzaroze . I zde se setkáte s kráterem po sopce. Právě na tomto kopečku jsem si řekl, že je to opravdu super ostrov a ten pohled byl úchvatný.

Cestou zpět na jihovýchodní pobřeží stojí opravdu za to navštívit barák Cesara Manriqua . Je to zkraje Tachiche a i přes to že nejsme moc architektonicky založení tak toto sídlo tohoto Lanzarotského architektonického guru nás dostal. To se musí fakt vidět. Za vstupné kolem 18E na osobu to fakt stojí. Oáza v lávovém poli .

Luxusní přístav zbohatlíků Puerto Calero toho opravdu moc nenabízí, snad jen turistickou ponorku a kochání se jachtami za neskutečné prachy. I přístavní krámečky ve mne vzbuzovali dojem, že jsem trochu jinde, ne že bych si nekoupil jachtu , ale bylo by mi líto vyhodit i třeba 100E za značkové triko . Místa ke koupání tady nenaleznete.

Nyní možná budu skákat z místa na místo, ale tak nějak jsme i jezdili. Sever ostrova nabízí opravdu krásné vyhlídky, ale jinak co se týče všude reklamovaných ?zábavných parků? tak ty opravdu byly velikým zklamáním. Ale vše popořadě.

Cestou z Teguise na Haríu jsme minuli větrné elektrárny a kousek za nimi je odbočka na vyhlídku Nieves . Je to jeden z nejvyšších bodů ostrova a pohled z něj na oceán a skaliska je opravdu super. Foukalo tak, že jsem se až obával o svojí bezpečnost a raději se příliš k hraně moc nepřibližoval. Když si s sebou vemete teplejší oblečení tak nic nezkazíte. Příjezd do údolí zeleně , nebo tisíce palem nás trochu zklamal, poněvadž jsme od toho čekali opravdu více zeleně, ale výhled z vyhlídky nad Haríou byl krásný a je vidět defakto celý ostrov jak na dlani. Samotné město Haría je místo, kde jsme popravdě ani nezastavili.
Dále jsme razili směrem na Guinate s cílem shlédnout Tropical Park. Měli jsme informace, že tento spíše papuščí ráj není až tak zajímavý, ale když už tam jednou jsme tak proč se nepodívat. Nakonec jsme to vzdali i díky okolnímu prostředí a i díky tomu, že jsme to viděli v Texas Rancho. A popravdě cena byla také dosti vysoká (14E). Jediné co je tam prý zajímavé jsou všude pobíhající opičky, ale protože jsme tam nebyli tak nemohu soudit. Cestou dále jsme navštívili místní vyhlídku (stále v Guinate ?cca 300m od vjezdu do Troipcal parku) na sousedící ostrov La Graciosa ? je to taková menší konkurence Mirador del Riu , ale mne připadal ten výhled skoro stejný. Udělali jsme pár fotek a frčeli dále k hlavnímu cíli a to na Mirador del Rio . Kdo se chce pokochat za nějaké to euro vyhlídkou, která je defakto stejná jako celá cesta z Haríi k del Riu tak se pokochá z architektonicky zajímavé vyhlídky. Bude se zde tlačit mezi turisty, ale stojí to za to. Stejně tak stojí strávit trochu času procházkou po promenádě a kochat se pohledem na oceán a nedaleký ostrov La Graciosa.
Nejsevernější přístavní město Orzola není příliš přizpůsobeno turistickému ruchu a také tak vypadá. Ale zase si zde vychutnáte ten pravý kontrast bílých baráčků s černou půdou. Moc palem a zeleně zde opravdu nenaleznete. V Orzole je přístav ze kterého se dá vyrazit trajektem Fred Olsen na nedaleký ostrov La Graciosa. My jsme tento výlet neabsolvovali, tak nemohu popsat zážitky. Musím ale zmínit že z města je krásný výhled na kopce nad městem. Jenom malou zmínku ještě o jakémsi parku (nevím již jak se jmenuje ale je zmiňován v dosti průvodcích jakožto jakási turistická farma) Tak jestliže se projedete doma v čechách kolem jakéhokoli menšího stavení s kozama a ovcemi tak uvidíte to samé. Navíc tam maj jen osla a malinkatou vinici. My to nenavštívili, protože nás to opravdu nepřesvědčilo, ale hanit si to nedovolím. No ale dále na cesty.
Cestou z Orzóly na Arrietu jsme asi po 2km narazili na super pískové duničky , ve kterých bylo krásné mořské jezero. Zbytek dne jsme se zde cachtali a připadali si jak na Balatonu. Zde šlo opravdu jít cca 200m směrem k oceánu a voda byla maximálně po pás. Opravdu super místo - vřele doporučuje . Defakto není možné jej přejet / nevidět poněvadž je krásně vidět z hlavní silnice. Dále jsme pak zjistili, že ještě před Arrietou jsou takovéto přírodní úkazy dva. Ale jsou více kamenité.
Pomalu dorazíte na rozcestí kde můžete odbočit k jeskyním Cueva del Los Verdes, které jsme díky prodlouženému koupání v zátočinkách nestihli zhlédnout. Popravdě nás to zamrzelo, ale frčeli jsem dále. Jenom pak od spolucestujících jsme se dozvěděli že za návštěvu opravdu stáli, ale což ne vše lze spatřit během jedné návštěvy. Opravdu kousek od jeskyň je další dílo Cesára Manriqua a to Jameos del Agua. Je to opravdu až bláznivé co se dá vytvořit v lávových polích. Škoda jen, že v době naší návštěvy byla v rekonstrukci ta největší a nejhezčí koncertní hala.

Město Arrieta, je jako další z mnoha městeček , ale je vidět, že se již blížíme k turistickému centru a město je na první pohled příjemnějšího vzhledu. Za návštěvu stojí i místní proměnádička u oceánu se stejnojmennou pláží (Arrieta), kde se dá příjemně svlažit, ale na celodenní povalování to asi není. Jenom mi stále lezla do nosu ta příjemná vůně grilovaných ryb. Jo a vlnky zde byli také super a až s podivem jsem zde neviděli jediného surfaře.
Cestou do našeho sídelního města Costa Teguise jsme ještě minuli Jardín de Cactus - kaktusovou zahradu, kterou jsme ale neměli ani v plánu. Možná škoda, ale nejsme až takoví kytičkáři. Ti kteří ale mají rádi tisíce druhů těchto rostlin se zde určitě pokochají. My vyfotili pouze zajímavě vyhlížející mlýn a frčeli směr hotel. Ještě malá poznámka - v případě, že chcete vidět opravdu pěknou botanickou tak můžete zdarma navštívit interiér a exteriér hotelu Salina v Costa Tegiuse, kterou také navrhoval Cesar Marique.

Další výlet byl směřován opět na severozápad a to přes Teguise na La Galetu a Famaru, kde jsme se chtěli vycachtat na místní pláži Playa de Famara , která je "proslavená" svými vlnami a spodním proudem. V průvodcích se uvádí, že je rájem opravdových surfařů a pravdou jest, že jsem nějaký ten čas věnoval jejich sledování. Samotné městečko Famara je schováno pod skalním (sopkovým) útesem a z dálky vypadá romanticky. Při samotném vjezdu do města nás ale překvapila absolutní "nezeleň" a poměrně špína. Ale mi jeli na pláž. Playa de Famara je v opravdu romantickém polozálivu mezi kopci a její vlny frčící jedna za druhou jsou opravdovým zážitkem. Vstup do oceánu je i pro děti pohodový (cca po 50ti metrech voda stále do pasu), ale je opravdu třeba brát zřetel spodní proudy, které i při naší návštěvě táhly poměrně velkou silou a dosti nás tento přírodní úkaz překvapil. Škoda jen, že samotná pláž byla asi tou nejšpinavější co jsme na Lanzarote viděli.
Dále jsme se přesunuli směrem na jih a to přes sportovní areál La Santa. Tento areál je plně přizpůsoben těm nejnáročnějším sportovcům. Je zde zajímavě vybudován kanál pro vodní sporty a podél něho jsou pískové plážičky. Ale že by se sem jinak muselo kvůli tomuto specialně zajíždět ?? To asi ne. Snad je jen zajímavé, že zde trávil soustředění Jan Železný a jezdí sem i Roman Šebrle.
Ale to už jsme se šinuli přes obec Tinajo k největšímu turistickému lákadlu Parque Nacional de Timanfaya . Tento sopečný "zázrak" je opravdu něco. Už samotný příjezd k parku je hodně zajímavý a až deprimující. Všude láva a kameny a sem tam malé rozbořené sopky. To opravdu nikde jinde na světě neuvidíte. V tom asi průvodce nekecal. Nebudu se tady o to příliš rozepisovat, protože zmínek o tomto je všude plno. Snad jen to, že když tam jedete autem, tak si delší dobu počkáte (v našem případě skoro hodinu) než vás pustí na horní parkoviště. Cena byla snad kolem 8E. Poté nasednete do připravených autobusů (pěšky se tam nesmí, jen po předchozí domluvě s průvodcem) a za znění depresivní hudby vám ukazují ty ?nádherné? sopky. Celá objížďka trvala cca 40minut. Poté se můžete podívat na to jak funguje sopka - nějaký pracovník nalije vodu do vrtu a do 5ti sekund vám vytryskne gejzír. Dalším všude zmiňovaným lákadlem je restaurace El Diablo, zde je zajímavé to, že udí maso a ryby přímo na sopečném teplu. Nicméně dle sdělení místních je to jen turistická atrakce a ryby a maso jim vozí již hotové a zde je jen doohřívají. Ale pravdou zůstává, že je to velice efektní a i my jsme si to vyfotili a natočili.
Těsně pod Timanfayou se můžete povozit na velbloudech a to v těsné blízkosti národního parku. Za 10E dostanete velblouda a skupinově vás asi tak 15minut povozí. Pro mne jakožto středoevropana to byl docela zážitek. Pravdou ale zůstává, že se to blíží spíše cirkusu.

Dále se zmíním o další, všude proklamovaném El Cabalo parku mezi Puerto del Carmen a Yaizou. Opět dle mého dělají z komára velblouda (a to doslova :-)) Mají zde velbloudy na kterých vás povozí, nějaké ty osli a koně. Zajímavá by asi mohla být jimi nabízená vyjížďka v kočáru po pobřeží. My jsme to několikráte cestami okolo obhlédli a nikdy nás to nezlákalo. Ale toť pouze náš názor. Asi by to byl stejný zážitek jako na velbloudech pod sopkami a tak jsme si druhou rundu pouštního dobrodružství nechali ujít.

Na jižní straně ostrova leží vesnička El Golfo v jejíž blízkosti leží stejnojmenný přírodní úkaz jezero El Golfo které leží v blízkosti oceánu v černočerné pláži. Toto jezírko je opravdu nádherně kontrastující s vyprahlou okolní krajinou. V případě, že půjdete z parkoviště přímo z vesničky tak se dostanete pouze na vyhlídku a jezero uvidíte z ptačího pohledu. K samotnému jezírku a na pláž, kde můžete najít místní polodrahokamy (olivíny) se dostanete po cestě směrem na jih na Playa Blancu - ukazatel vás navede na parkoviště. Už samotná cca kilometrová procházka stojí za to. V oceánu proti vám trčí opuštěné skalisko a všude kolem vás jsou skalní útesy. Černá pláž byla rozpálená ale chvilku jsem pobyli, nalezli pár kamínků a hurá na Los Hervideros . Tyto skaní útesy vám ukáží co dokáže příroda. Všelijaké zátočinky a polojeskyně stojí za to vidět. Snad jen malá zmínka, že na každém parkovišti stojí prodejci suvenýrů, ale ceny mají vyšší než v samotných centrech, kde koupíte to samé . Kolem solných polí jsme dorazili do Playa Blanci a dále opět na Papagayo, respektive Mujeres.
A jako poslední velice zajímavou věc zde zmíním pěstování vína v lávovém štěrku. Na co lidi nepřijdou. Mezi městečky La Gerií a Ugou se můžete pokochat opravdu nezvyklým pohledem na místní vinice no tedy spíše na místní "díry" s vinnou révou.. Dá se to přirovnat skoro k uměleckému dílku. Dále je zde možné se zastavit i v místním vinném sklípku Bodega Suarez, kde vám dají koštnout jejich vína. Podotýkám, že Lanzarotské víno je zde ceněno a ceny se pohybují kolem 6-10E.

No snad jsem na něco nezapomněl, ale nejspíš ano, protože tento zajímavý ostrov toho nabízí opravdu dosti. Všude přítomné zvonkohry / větrohry od Manriqua jsou sami o sobě složitým uměleckým (funkčním) dílem. Dále můžete cestou vidět jeho díla v podobě například Monumento al Campesino . Zde bylo opravdu zajímavé sledovat špičku tohoto díla a nad ním kroužící mraky.

Závěrem se jen zmíním, že jsme absolvovali celodenní výlet lodí na sousedící ostrov Fuerteventura a Lobos. K tomuto jsme využili nabídky lodi Cesar II a výlet to byl opravdu super. Vlny v oceánu přímo parádní a to až takové , že plno lidí se kochalo na okolní krajinu s pytlíkem u úst. Na Furteventuře jsme se vykoupali na nekonečně dlouhé písčité pláži v národním parku poblíž Corralejo, viděli centrum hlavního města. Na lodi nás čekal obídek a cestou na Lobos jsme sledovali hejna tuňáků. Při asi dvouhodinové zastávce u sopečného ostrůvku Lobos jsme se koupali v otevřeném oceánu, potápěli a jezdili na banánu. Zkrátka povedený výlet.
Cestou domů jsme si ještě užili mezipřistání na Fuerteventuře a pak už hurá směr Praha.
Toť naše zážitky. Ještě jednou se omlouvám z případné gramatické nesrovnalosti.
Kdyby měl někdo další dotazy tak na mail v.d@centrum.cz

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (0)
Zatím nikdo nenapsal komentář. Buďte první.
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
EbvGE
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝Kazzi˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy1
Hotely1
Diskuze3
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací