Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Foto galerie
Video galerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Uživatel nepřihlášen.
OnLine: 1 | 4
Přihlášení
Invia - first minute
© 2006 Cestujeme Evropou
webmasterrecko.name

Doporučuji navštívit Černou Horu

Autor:
Zařazeno:
Černá Hora
Napsáno:
07.02.16 13:32
Fotografií:
4
Návštěv:
838
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Ahoj!
Kdo chce cestovat po Evropě za levné peníze , doporučuji navštívit Černou Horu.
Jsem zůstal v městském Bar. Černá Hora je malá země , ale to je dobré v jednom směru , protože v 8-10 dnů můžete navštívit všechna místa . Kolem města Bar , existuje mnoho turistických atrakcí , jedním z nich je jezero Skadar ( pouhých 30 minut jízdy) , a bobkový Kotor ( 1 hodinu jízdy ).
www.bar.montenegro.travel

Doporučuji hotel "Villa Jadran " , 3-hvězdičkový hotel , s fantastickým vlastníků. Téměř lze uspořádat celou cestu !
Webové stránky hotelu: www.vilajadran.net/cs-cz/

Černá Hora je velmi hornatý stát, celé území náleží k Dinárským horám. Nejvyšší vrcholky přesahují nadmořskou výšku 2500 m - Zla Kolata (2534 m), Dobra Kolata (2528 m), Rosni vrh (2524 m), Bobotov kuk (2523 m). Nejhornatější je sever a západ státu spolu s pruhem kolem pobřeží. Nížiny se vyskytují pouze v okolí Skadarského jezera.

Černá Hora leží v subtropickém podnebném pásu středozemního typu. Neteče zde žádná velká řeka, mezi významné se ale řadí: Zeta, Morača, Komarnica (Piva), Lim, Tara, Cetina, dominantní postavení mezi jezery má Skadarské jezero.

Černá Hora byla prohlášena „ekologickým státem“. Zřízeno zde bylo pět národních parků: Lovćen (považovaný za prapůvodní Černou Horu), Biogradska Gora, Skadarské jezero, Durmitor a Prokletije.

Srbskem ustavená Podgorická skupština 26. listopadu 1918 vydala usnesení jímž vyhlásila připojení Černé Hory k Srbsku, s nímž se poté stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, avšak nadále existovala jako samostatná správní jednotka. Od roku 1922 byla většina území původního Černohorského království spojena s Bokou Kotorskou do nově zřízené Zetské oblasti, zatímco menší severní část bývalého království (přibližně území moderních měst Pljevlja a Bijelo Polje) byl začleněn do nově zřízené Užické oblasti. Při administrativní reformě Jugoslávie roku 1929 přestaly hranice původního království zcela existovat a celé území moderní Černé Hory bylo spolu s územím někdejší Republiky Dubrovník, Hercegovinou, jihozápadem dnešního Srbska a severem dnešního Kosova začleněno do Zetské bánoviny, zatímco cíp původního Černohorského království, v okolí dnes kosovského města Peć, byl začleněn do Vardarské bánoviny. Tento stav vydržel až do roku 1941, kdy byla Jugoslávie obsazena jednotkami nacistického Německa a Mussoliniho Itálie.

V letech 1941–1944 bylo Černohorské království obnoveno jako loutkový stát Mussoliniho Itálie. Součástí státu se stala většina území moderní Černé Hory včetně okrajového území jihozápadního Srbska (Prijepolje a Sjenica), naopak k němu nenáležela Boka Kotorska (připojená k Itálii a později k Ustašovskému Chorvatsku) a okrajové jihovýchodní oblasti, připojené k Velké Albánii (rovněž ovládaná Itálií).

Po druhé světové válce se Černá Hora jako Lidová republika Černá Hora (od roku 1963 Socialistická republika Černá Hora) stala jednou z republik socialistické jugoslávské federace. Součástí této republiky se stalo téměř celé území původního Černohorského království, existujícího před sloučením se Srbským královstvím, a Boka Kotorska, která součástí původního království nikdy nebyla. Části původního království se však v rámci Jugoslávie staly součástí obnoveného Srbska: jedná se například o Brodarevo a Albánci osídlené širší okolí města Peć (Pejë / Peć, Gjakovë / Đakovica, Deçan / Dečani, Burim / Istok), které se stalo v rámci Srbska součástí Kosova. Došlo také k přesunu hlavního města z dvacetitisícové Cetinje do Podgorice, která byla na počest vůdce země a partyzánského bojovníka Tita přejmenována na Titograd (toto jméno metropoli vydrželo až do roku 1992). Zároveň došlo k velkolepé přestavbě města v duchu socialismu.

Jako chudší ze zemí jugoslávské federace dostávala Černá Hora mnoho investičních prostředků od bohatších členů; to však skončilo s koncem 80. let a rozpadem SFRJ. Černá Hora se však od Jugoslávie na rozdíl od ostatních neodtrhla a zůstala jí věrná, nezapletla se přitom ve větší míře do války. Díky spojenectvím s Miloševićovým Srbskem ale musela nést jeho břemena, jako například embargo, bombardování silami NATO a ekonomickou krizi, což ještě více snížilo již tak nízkou životní úroveň.

Během celých 90. let tak začala postupně vzrůstat nespokojenost se severním sousedem; roku 2003 získala Černá Hora ještě vyšší autonomii vytvořením státního společenství Srbsko a Černá Hora, o další tři roky později již plnou nezávislost.

Dne 21. května 2006 v zemi proběhlo referendum o dalším setrvání v unii se Srbskem, ve kterém se 55,4% voličů vyslovilo pro samostatnost země.

Dne 3. června 2006 ve 20.34 hod. parlament Černé Hory na svém mimořádném zasedání ratifikoval výsledky referenda a přijal Usnesení o vyhlášení nezávislosti Republiky Černá Hora a Deklaraci nezávislé Republiky Černá Hora. Jednalo se tak o formální vyhlášení nezávislosti podle mezinárodního práva. Dne 28. června 2006 se Černá Hora stala 192. členem Organizace spojených národů. Od roku 2007 je Černá Hora součástí Středoevropské zóny volného obchodu.

Premiér Milo Đukanović 15. prosince 2008 během návštěvy Paříže oznámil, že země formálně požádala o přijetí do Evropské unie. 17. prosince 2010 Rada Evropské unie oficiálně udělila Černé Hoře status kandidátské země. Přístupové rozhovory probíhají od roku 2012.

Již od získání samostatnosti se Černá Hora účastnila programu Severoatlantické aliance (NATO) Partnerství pro mír a postupně pracovala na sbližování se s aliancí. V roce 2014 vyjádřil premiér přání stát se členem NATO, což podpořili i představitelé Slovinska a Chorvatska. Formální pozvánku ke vstupu vydala aliance 2. prosince 2015,[5] závěrečné přístupové rozhovory by mohly skončit na Varšavském summitu NATO v červenci 2016.

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
 
Komentáře (0)
 
Zatím nikdo nenapsal komentář. Buďte první.
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
y7deM
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
 
˝vilajadran˝ a jeho/jí aktivity
 
Cestopisy1
 
Venus Trade and Tours